Zámek Komořany v Praze: bývalé sídlo zbraslavských opatů

Komořanský zámek není tuctová pražská památka. Je to kulturní památka, která prošla rukama církve, šlechty, průmyslníka, státu i politické strany. Každý z majitelů tu nechal stopu.

Ocení ho hlavně milovníci historie a architektury. Uvidíte, jak se z tvrze stal barokní zámek a jak ho později upravili pro potřeby moderní doby. Věž sloužila jako vodárna. U zámků to není běžný detail.

Zajímavý je i příběh z roku 1742. Právě tady jednali obléhatelé Prahy se zástupci Marie Terezie. Malý zámek na okraji města se tak na chvíli stal místem velké politiky.

Počítejte s tím, že dnes zámek využívá Český hydrometeorologický ústav. Berte ho proto hlavně jako cíl pro procházku a pohled zvenčí. Dobře se hodí k výletu spojenému se Zbraslaví, protože zámek dlouho patřil zbraslavskému klášteru.

Uvidíte dvoukřídlý zámek s věží. Podle dostupných informací možná měl původně křídla čtyři. Na místě dnešní budovy dříve stála tvrz.

Příběh začíná v roce 1589. Zbraslavský klášter tehdy prodal Komořany místosudímu Českého království Václavu Šturmovi z Hyršfeldu. Kupní smlouva už tvrz zmiňuje. V roce 1638 připadly Komořany dědičně zpět klášteru. Tvrz pak přestavěli na barokní zámek, a to ještě před rokem 1742. Sloužil jako letní sídlo zbraslavských opatů.

Dne 2. července 1742 se tu sešli zástupci znepřátelených stran. Francouzský maršál Belleisle a bavorský vévoda jednali s hrabětem Königseggem a knížetem Esterházym, kteří mluvili za Marii Terezii.

Po zrušení kláštera v roce 1785 přešly Komořany na náboženský fond. Ten o 40 let později prodal dvůr, zámek a ovčín knížeti Bedřichu Oettingen-Wallersteinovi. V roce 1866 majetek koupil rytíř z Albertů.

Na začátku 20. století získal zámek Ing. Karel Schulz, zakladatel Modřanských strojíren. Nechal zvýšit jedno křídlo o patro a věž používal jako vodárnu. Po jeho smrti v roce 1932 zámek připadl státu. Do roku 1948 patřil Spořitelně české, v letech 1948–1957 KSČ. Dnes v něm sídlí Český hydrometeorologický ústav.