Zámek Stráž nad Nežárkou: hrad, zámek a domov Emy Destinnové

Stráž nad Nežárkou ukazuje, jak se z hradu stal zámek. Založili ho ve druhé polovině třináctého století páni ze Stráže, jedna z větví Vítkovců. První písemná zmínka pochází z roku 1284.

Zajímavé je, kolik vrstev se tu nasbíralo. Po požáru v roce 1570 přišla pozdně renesanční přestavba. Po roce 1715 za Černínů následovala barokní podoba.

Pro mnohé lidi bude hlavním důvodem jméno Emy Destinnové. Operní pěvkyně byla majitelkou zámku v letech 1914–1930. Zámek tak osloví milovníky hudby i dějin.

Hodí se i těm, kdo rádi čtou ve stavbách. Věž s břitem, půdorys do písmene U i zbytky předhradí mají co vyprávět a spor odborníků o stáří věže je dobrý důvod dívat se pozorně.

Zámek je zapsán jako kulturní památka. Leží nad řekou Nežárkou, takže si u něj užijete i polohu, kvůli které tu hrad kdysi vznikl.

Uvidíte dochovaný trojkřídlý zámek s půdorysem písmene U. Do dvora vás zavede portál pod věží. Na druhé straně věže je další portál, ten je ale zazděný.

Dominantou průčelí je věž opatřená břitem. Dříve ji považovali za raně gotický bergfrit. Podle podoby vyšších pater ale vznikla nejspíš až v patnáctém století. Možné je, že spodní část, snad do druhého patra, je starší.

Původní hrad měl dvě části: jádro a předhradí. Z předhradí zůstala čtverhranná věž, přestavěná na zvonici. Najdete ji u budovy základní školy. Podle Památkového katalogu vznikla na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století, Tomáš Durdík ji ale pokládal za pozdně gotickou. Jádro chránila hradba s okrouhlou baštou v jihovýchodním nároží. Hradní palác stál severně od věže.

Zámek stojí na ostrožně nad Nežárkou. Hrad se po požáru v roce 1570 přestavěl v pozdně renesančním slohu. Barokní úpravy přišly po roce 1715. Mezi majiteli najdete Slavaty, Černíny i rytíře Jana Petra Jungwirta, který nechal zámek barokně přestavět.

Nejznámější majitelkou byla Ema Destinnová. Zámek vlastnila v letech 1914–1930. Díky ní patří Stráž k místům spojeným s českou operou.