Waldesovo muzeum v Praze: historie sbírky spínadel

Waldesovo muzeum je příběh sběratelské vášně, která začala v továrně. Jindřich Waldes ho založil v roce 1916 v jednom ze sálů továrny Koh-i-noor ve Vršovicích. Sbírka brzy přerostla své prostory a přesunula se do domu na náměstí Svatopluka Čecha.

Muzeum v původní podobě tu dnes nenajdete. Sbírky byly v roce 1939 konfiskovány a postupně putovaly do dalších institucí. V roce 1999 byla sbírka prohlášena za kulturní památku. V budově ale od roku 2003 funguje Galerie DESET a od roku 2020 také antikvariát.

Zajděte sem, pokud vás zajímá historie sbírek a módních doplňků. Dává smysl i těm, kdo se zajímají o podnikatele, kteří spojovali průmysl s kulturou. A také všem, kdo si chtějí prohlédnout dům, který pro muzeum přestavovali architekti Zdeněk Pštross a Josef Fanta.

Dům stojí na dnešní Moskevské ulici, číslo 57/262. Vchod vede ze Slovinské ulice 1/262. Pro potřeby muzea ho celý rozsáhle rekonstruovali architekti Zdeněk Pštross a Josef Fanta. Slavnostně se otevřel 25. září 1918.

Dnes v budově najdete Galerii DESET, otevřenou v roce 2003. Navazuje na tradici Jindřicha Waldese a propojuje umění s podnikáním a osvětovou činností. Od roku 2020 je tu i antikvariát. Program a otevírací dobu si raději ověřte předem.

Jak vypadala původní expozice? Šlo o spínadla a jejich ozdoby z drahých i obecných kovů a z organických materiálů. Časově sbírka sahala přes 3000 let, od pravěkých jehlic a bronzových fibulí z prvního tisíciletí před n. l. po secesní módní doplňky. Nejpočetnější byly knoflíky a gombíky z celého světa. Mezi nejcennější exponáty patřil gotický Karlštejnský poklad. Za kuriozitu platily návrhy jehlářských strojů Leonarda da Vinci. Ve studovně měli návrháři k dispozici grafické návrhy spínadel a k muzeu patřila i knihovna.

Muzeum pořádalo také výstavy. Patrně nejslavnější byla Indiánská výstava z roku 1933 s předměty z Amerického přírodovědného muzea v New Yorku. Mezi hosty byli francouzský návrhář Paul Poiret v roce 1924 a v srpnu 1936 siamský král Prajadhipok.