Klášter augustiniánů kanovníků na Karlově v Praze

Klášter patří k velké výstavbě Nového Města. Karel IV. chtěl povýšit Prahu na úroveň hlavního města Římské říše. Tomu odpovídá i kostel s osmibokým půdorysem, který odkazuje na korunovační kostel v Cáchách. Je zasvěcený také Karlu Velikému, obnoviteli říše.

Zajeďte sem, pokud vás zajímají dějiny architektury. Na jednom místě uvidíte gotické jádro, barokní přestavby i pozdější proměnu na nemocnici a muzeum. Příběh budov je dlouhý. Poškodili je husité, zasáhl je blesk i požár a v roce 1785 je zrušil Josef II.

Místo osloví i ty, které zajímá moderní téma. V budově dnes sídlí Muzeum Policie České republiky. Jedna cesta tak spojí středověké založení, baroko a expozici o policii. Areál má parkově upravené prostranství, kde si můžete odpočinout.

Do areálu vstoupíte parkově upraveným prostranstvím. Ze severu ho ohraničuje barokní budova nové prelatury, na západě stojí stará prelatura a na jihu klášterní kostel. Kostel má gotickou osmibokou loď. Na východě k ní přiléhá polygonální presbytář a na západě věž.

Nová prelatura vznikla po smlouvě opata s Františkem Maxmiliánem Kaňkou z roku 1716. Hotová byla roku 1719. Barokní ráz areálu určila i přestavba z let 1653–58, patrně podle projektu Carla Luraga.

Středověký klášter se dochoval jen částečně. Gotický původ mají všechna tři křídla kolem rajského dvora. Nejvíc zdiva zůstalo v jižním křídle. Archeologové tam objevili řadu malých oken v prvním patře a velké hrotité okno kaple svatého Karla Velikého. Kaple měla obdélný půdorys a procházela dvěma patry. Křížová chodba byla jen přízemní.

Klenba kostela pochází z roku 1575. Kostel dostal tehdy také nový krov a krytinu. Za zmínku stojí i osudy kláštera po roce 1785. Sloužil jako nemocnice pro nevyléčitelně nemocné, v roce 1948 tu získalo prostory Muzeum hlavního města Prahy a od roku 1960 tu sídlí muzea spojená s ochranou hranic a bezpečností. Po roce 1990 je to Muzeum Policie České republiky.