Starý zámek Lnáře: tvrz přestavěná na renesanční zámek

Starý zámek je zastávka pro ty, kdo rádi čtou příběhy šlechtických rodů přímo v místě, kde se odehrály. Tvrz se stavebně vyvíjela od čtrnáctého do sedmnáctého století. Na jednom místě tak najdete vrstvy několika epoch.

Památkáři oceňují tři věci. Areál má vysokou urbanistickou hodnotu. Působivě se pojí s budovou nového zámku. A dochovalo se v něm množství architektonických konstrukcí.

Hodí se pro milovníky historie a architektury, kteří chtějí pochopit, jak se z gotické tvrze stal renesanční zámek. Mezi majiteli byli Zmrzlíkové ze Svojšína, Šternberkové, Novohradští z Kolovrat a Černínové z Chudenic.

Návštěvu snadno spojíte s prohlídkou nového zámku. Je od starého vzdálený jen 0,1 km. Pokud pojedete dál, v okolí čekají další zámky, skanzen i rozhledna. Aktuální informace o přístupnosti hledejte na webu obce.

Uvidíte areál bývalé tvrze, kterou přestavby proměnily v zámek. Nejstarší písemná zmínka o ní je z roku 1465. Ve vsi ale sídlil rod vladyků ze Lnář už ve čtrnáctém století. Prvním známým členem byl Oldřich ze Lnář, připomínaný roku 1313.

Zásadní proměnu zařídil Volf Novohradský z Kolovrat. Starou gotickou tvrz nechal přestavět na renesanční zámek, dokončený nejspíše v roce 1593. Panstvím rozšířil o Zahorčice a Kladrubce.

Majitelé se střídali rychle. Ve druhé polovině patnáctého století tvrz získali Zmrzlíkové ze Svojšína. Václav Zmrzlík ji roku 1564 prodal Zdeňkovi ze Šternberka. Roku 1617 koupil panství Adam ze Šternberka. Později přešlo na Aleše Ferdinanda Vratislava z Mitrovic.

Ten nechal v těsném sousedství založit nový zámek, ale jeho dokončení se nedožil. Jeho dcery prodaly panství 21. ledna 1675 Humprechtu Janu Černínovi.

Starý zámek pak sloužil úředníkům statku. Býval v něm pivovar a ve věži vězení. Při prohlídce tak sledujte, jak se využití budovy měnilo od sídla vladyků po hospodářské zázemí panství.