Zámek Životice u rybníka na Plzeňsku

Životický zámek ocení hlavně ti, kdo rádi čtou v architektuře. Na jedné budově uvidíte stopy několika století. Začalo to pozdně renesanční tvrzí, kterou ve ery první poloviny 16. století postavili Strojetičtí ze Strojetic. Na počátku 18. století ji přestavěli na barokní zámek. Ve druhé polovině 19. století dostal klasicistní úpravy a mansardovou střechu nahradila střecha valbová.

Zajímavý je i osud objektu. Po únoru 1948 připadl správě Státních lesů a sloužil jako hájovna. Od roku 1968 je zase v soukromém vlastnictví a prošel několika rekonstrukcemi.

Hodí se pro milovníky památek a pro každého, kdo na Plzeňsku skládá výlet z několika menších zámků. Nedaleko stojí zámek v Oselcích, jehož autorem byl Antonio de Maggi. Podle dostupných údajů se mohl podílet i na stavbě životického zámku.

Zámek stojí na severním okraji Životic, hned u rybníka. Je to patrová budova na obdélníkovém půdoryse. Na východní straně z ní vystupuje rizalit, tedy předsazená část průčelí.

V tomto rizalitu se ukrývá zámecká kaple. Strop zdobí nástěnná malba Nejsvětější trojice. Je to nejzajímavější prvek stavby.

V některých místnostech se dochovala původní štuková výzdoba. Prostory prvního patra mají ploché stropy.

Dřív budovu obklopovala hospodářská stavení. Dnes se zachovala jen zčásti, takže si z okolí uděláte představu, jak velké sídlo to bylo.

Podívejte se také na střechu. Dřívější mansardovou střechu nahradila ve druhé polovině 19. století střecha valbová, tedy se čtyřmi šikmými plochami. Pochází z doby klasicistní úpravy.

První písemná zmínka o tvrzi je z roku 1658. Prameny o barokním zámku jasně vypovídají od roku 1719. Po tvrzi ji drželi Čejkové z Olbramovic a Lipovští z Lipovice. Ke konci 18. století zámek koupili Sweerts-Sporckové, majitelé lnářského panství, ale tehdy v něm nebydleli.

Zámek je od 3. května 1958 chráněn jako kulturní památka.