Aloisova výšina – zbytky rozhledny u Světce

Aloisova výšina není vyhlídková věž, na kterou si vyšlapete po schodech. Z rozhledny na Pohradické hoře zbyly jen zbytky zdí. Přesto má příběh. Vznikla v roce 1838 a patří mezi nejstarší rozhledny v Českém středohoří. Hlavní zásluhu na ní měl pražský arcibiskup Alois Josef Schrenk, podle něhož dostala jméno.

Místo sedí lidem, kteří chodí po žlutých turistických značkách a rádi hledají stopy minulosti. Zaujme i ty, kdo se zajímají o zámek ve Světci. Rozhledna s ním byla spojená promenádou a arcibiskup tu často pobýval.

Kopec je nenápadný, ale rozhled je nečekaný. Za dobrého počasí uvidíte pás Krušných hor s Klínovcem, Hněvín, Doubravskou horu i Děčínský Sněžník. Vezměte si dalekohled a mapu kopců Českého středohoří. Poznáte víc vrcholů.

Na kopec se jde po žlutém turistickém značení z Ohníče nebo z Kostomlat. V určitém místě odbočíte ze značky na polní cestu. Na první křižovatce zahnete opět doprava. Dojdete k lesnímu porostu a po 100 metrech odbočuje cesta na vrchol.

Pohradická hora má dva vrcholy. Na severním stála vlastní rozhledna. Byla to věž o průměru 6 metrů a výšce 15 metrů v novogotickém slohu. Měla lomená okna a na koruně cimbuří. Zřejmě byla dvoupatrová. Dnes z ní zůstalo jen základové zdivo.

Na jižním vrcholu stával vyhlídkový altán. Z něj se dochovaly zbytky zdí, v přízemí i zbytky okenních otvorů. Po kopci jsou rozeseté pozůstatky dalších staveb, zřejmě sociálního zázemí.

Rozhledna zchátrala po smrti arcibiskupa Schrenka, když o ni ubylo zájmu. Renovaci zastavila první světová válka. Definitivně ji zničila po druhé světové válce důlní činnost v okolí.

Přijďte hlavně za výhledem. Za dobrého počasí dohlédnete na Krušné hory s Klínovcem, na Hněvín, Doubravskou horu, elektrárnu Ledvice a Komáří vížku. Vidět je také Děčínský Sněžník a mnoho kopců Českého středohoří.