Zámek Kostomlaty pod Milešovkou u Teplic

Zámek Kostomlaty pod Milešovkou zaujme hlavně ty, kdo rádi čtou stavby podle oken, věží a schodišť. Barokní jádro z let 1670–1684 doplnily přístavby z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Vedle sebe tak uvidíte baroko, empír i secesi.

Příběh místa je delší než zámek sám. Od čtrnáctého století tu sídlil hrad nad vesnicí. Na počátku sedmnáctého století si bratři Oldřich a Petr Kostomlatští z Vřesovic postavili dvě tvrze. Po českém stavovském povstání jim je zkonfiskovali. Na místě jedné vyrostl zámek, druhá beze stop zanikla.

Zajímavé je i pozdější využití. V roce 1888 zámek přestavěli na nápravný ústav pro ženy. Později tu vznikl Výchovný ústav, dětský domov se školou a střední škola.

Hodí se pro milovníky památek a pro rodiny, které chtějí spojit zámek s výletem po okolí. Hrad téhož jména je od zámku vzdálený 1 km. Další zámky a rozhledny leží do 6,2 km.

Zámek stojí ve vesnici naproti kostelu svatého Vavřince. Původně ho tvořily dvě obdélníkové budovy. Severní je mírně předsunutá před průčelí jižní.

Dvoupatrové průčelí má sedm os. V obou východních nárožích stojí válcové věže. V jihovýchodní z nich vede točité schodiště. Většina oken je obdélníková, jen v prvním patře uvidíte empírová okna zakončená oblouky. Okna v přízemí mají půlkruhovité frontony.

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století přibyla severní trojkřídlá část. Na jižní straně se přistavělo menší křídlo s půdorysem písmene L. Jižní budova má obdélníková okna oddělená lizénami. Ve druhém patře je zdobí secesní motivy.

K nádvorní straně přiléhá secesní schodiště do prvního patra. Podél východní stěny vedou ve všech patrech chodby. Přízemní chodba v severní budově má hřebínkovou klenbu, v jižní budově je valená.

Ve střední části se dochovaly renesanční prvky. Podle nich se usuzuje, že zámek obsahuje zdivo starší tvrze. Stavbu nechal v letech 1670–1684 postavit Humprecht Jan Černín z Chudenic. Už o tři roky později zámek přenechala hraběnka Diana Marie Černínová Clary-Aldringenům. Po nich ho držel rod Věžníků z Věžník a v devatenáctém století Ledebourové.