Zámek Bílina: gotický hrad přestavěný na baroko

Bílina je místo pro ty, kdo rádi čtou stavby jako knihu. Pod barokním pláštěm se skrývá starší hrad. Na gotické předchůdce upomínají polokrouhlá bašta Manda a dvě místnosti se sklípkovou a křížovou klenbou.

Zámek ocení milovníci šlechtických dějin. Držel ho Ojíř z Friedberka, později Albrecht z Koldic a nakonec Lobkovicové. Václav Ferdinand Popel z Lobkovic tu v roce 1675 zahájil barokní přestavbu podle návrhu Giovanniho Pietra Tencally.

Hodí se i pro sběratele zámků. V okolí leží Hrobčice, zámek Světec, Mirošovice a zámek Duchcov.

Zajímavý je i osud budovy ve 20. století. Po roce 1945 v ní sídlila armáda, bílinské vlastivědné muzeum a pracoviště archeologického odboru Krajského muzea v Teplicích. Po roce 1989 dostali zámek zpět Lobkovicové, později ho prodali soukromé společnosti.

Uvidíte dlouhou jednopatrovou budovu, kterou na obou koncích uzavírá věž. Takovou podobu dala zámku barokní přestavba na konci 17. století. Stavbu vedl Antonio della Porta a vyšla na téměř 25 000 rýnských zlatých.

Severní věž v sobě skrývá dvě pozdně gotické místnosti. Jižní věž dostavěli až po roce 1813 a zřídili v ní úřednické byty. V obou patrech budovy se táhly dvě řady pokojů oddělené topnou chodbou.

Z doby před barokem se v předhradí dochovala polokrouhlá bašta Manda. Podobu původního gotického hradu neznáme. Pravděpodobně ho tvořilo předhradí a jádro s palácem a okrouhlou Červenou věží, patrně bergfritem.

Přestavba v roce 1837 přinesla kapli a zámecký park. Pod severní věží vznikla zimní zahrada. Ve velkém sále a okolních místnostech bylo muzeum. Jeho hlavní částí byla sbírka minerálů, kterou sestavil geolog F. A. Reuss.

Na ostrožně nad zámkem se dochovaly pozůstatky přemyslovského hradiště. To zaniklo v první polovině 13. století a jeho roli převzal nový mostecký hrad.

Zámek je dnes ve vlastnictví soukromé společnosti. Před cestou si proto zjistěte, zda a kdy je přístupný.