Hrad Kostomlaty pod Milešovkou – zřícenina z 14. století

Hrad je kulturní památkou od roku 1964. Patřil pánům z Rýzmburka, později ho držel Karel IV. a za husitských válek ho několikrát oblehli. Nakonec ho dobyl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Podle hradu se pak psali jeho potomci, Kostomlatští z Vřesovic.

Zajeďte sem, pokud vás baví příběhy, které se dají doložit. Hrad je bergfritového typu s dvoudílnou dispozicí, takže potěší i ty, kdo se zajímají o podobu středověkých hradů.

Vezměte si s sebou zvědavost na pověsti. Průvodci a mapy hrad někdy nesprávně nazývají Sukoslav. Název pochází z vymyšleného příběhu v kronice Václava Hájka z Libočan. Hostivít ani Sukoslav nejsou historické postavy a v dobových pramenech se jméno nevyskytuje. Používat se začalo až v 19. století.

Na jednom místě tak najdete dějiny šlechtických rodů, husitských bojů i omylu, který se uchytil v turistických mapách.

Čeká vás zřícenina hradu na kopci Kostomlaty, podle kterého dostala jméno i obec pod ním. Hrad založili po roce 1300 páni z Rýzmburka, zvaní také páni z Oseka. První písemná zmínka je z roku 1333. Tehdy Boreš z Oseka prodal hrad Chotěborovi z Herštejna. O dva roky později ho získal moravský markrabě, pozdější král a císař Karel IV. Hrad se tak stal manstvím českého krále. Později ho Karel IV. udělil v léno pánům ze Žerotína. V roce 1388 ho Plichta ze Žerotína prodal Jindřichu Škopkovi z Dubé.

Za husitských válek hrad patřil Albrechtu Škopkovi z Dubé, komturovi řádu německých rytířů v české provincii. Husité ho několikrát oblehli a poničili, ale nedobyli. Na jaře 1434 k němu přitáhl hejtman Jakoubek z Vřesovic s hotovostmi z Loun, Slaného a Žatce. Hrad dobyl nejspíše před polovinou srpna téhož roku. V roce 1437 si nechal zapsat žlutické a kostomlatské panství do zemských desek.

Poté na hradě sídlil Jan z Vřesovic. Do roku 1465 se o něj soudil s Benešem z Kolovrat. V roce 1466 hrad předal do správy synovi Jarošovi. Vřesovicové ho drželi až do začátku třicetileté války. Během 16. století se hrad stal pro majitele neobyvatelným. Postavili si proto nová sídla v městečku pod hradem. V roce 1606 už na hradě nikdo nebydlel a postupně chátral.