Muzeum komunismu v Praze

Muzeum ukazuje čtyřicet let československých dějin. Nevypráví je jen přes politiku. Ukazuje také školu, dětský pokoj, sport, umění nebo práci v dílně.

Expozice má tři části. Sen představuje naděje politiků a možná i veřejnosti, že se dá žít lépe. Noční můra patří 50. letům, procesům a mocenskému násilí. Realita popisuje všední den obyčejných obyvatel ČSSR. Podle kurátora Alexandra Korába chtěli tvůrci připomenout, že ne všechno bylo špatné.

Hodí se pro zájemce o moderní dějiny. Ocení ho i ti, kdo dobu nezažili a chtějí si ji představit na konkrétních předmětech. Muzeum od začátku cílí hlavně na zahraniční turisty, takže poslouží i návštěvníkům z ciziny, které provázíte po Praze.

Založil ho v roce 2001 Američan Glenn Spicker. Je to komerční muzeum, ne státní instituce.

Expozice zabírá 1500 m² ve Staré celnici na adrese V celnici 1031/4. Je stálá. Textová část zůstává stejná, jen se čas od času vyměnějí některé exponáty.

Uvidíte ucelené instalace, které působí jako scény z minulosti. Je tu dílna úderníka, školní třída, dětský pokoj i policejní výslechová místnost. Stojí tu socha Lenina v životní velikosti s rudým praporem v ruce. Najdete také šibenici z pankrácké věznice a sbírku sošek, které dříve stály ve skladech, školách a úřadech.

Další témata jsou ekonomika, vzdělání, sport, armáda, Lidové milice, cenzura a mediální propaganda. Své místo mají Státní bezpečnost, soudní procesy a politické pracovní tábory. Z umění je zastoupen hlavně socialistický realismus.

K vystaveným plakátům a předmětům denní potřeby přibývá přes 60 informačních panelů. Jsou na nich fotografie z archivu ČTK, Archivu bezpečnostních složek, Svazu PTP a od předních českých fotografů. Snímky poskytli například Václav Chochola, Jiří Všetečka, Bohdan Holomíček nebo Miroslav Zajíc. Součástí jsou i krátká videa.

Kurátory expozice jsou podle informace z roku 2017 Alexandr Koráb a fotografka Dana Kyndrová. Ta na počátku 90. let zdokumentovala odchod sovětských vojsk z Československa.