Klášter Pustiměř – zaniklý ženský klášter benediktinek

Tady stál jediný ženský klášter řehole benediktinské na Moravě. Dnes je zaniklý. Z původních staveb zbyly jen zbytky rotundy.

Místo osloví vás, kdo se zajímáte o středověk a církevní dějiny. Klášter založil 30. září 1340 biskup Jan Volek. Spolufundátorem byl moravský markrabě Karel, pozdější král Karel IV. Fundace měla uctít památku Elišky Přemyslovny.

Příběh má i temnější stránky. Klášter poškodily husitské války, abatyše vedly spory o majetek a pověst kláštera kazilo hospodaření. V roce 1588 ho papež zrušil.

Hodí se pro ty z vás, kdo rádi skládají minulost z útržků. Nečekejte velkolepou památku. Na místě později vyrostla kaple sv. Anny a kostel sv. Benedikta a o dávném klášteře vypráví hlavně jeho historie.

Výlet se dobře spojí s hradem Melice. Biskup Volek ho nechal postavit ve stejném období jako klášter.

Klášter už nestojí, takže si ho představíte hlavně podle příběhu. Ten začíná u rotundy sv. Pantaleona. Právě při ní biskup Jan Volek v roce 1340 klášter založil. Do nového domu přišly sestry benediktinky od sv. Jiří v Praze. První abatyší byla podle Karlovy listiny Alžběta.

Klášter dostával od církevní i světské vrchnosti dary. V roce 1344 mu chyběla voda, a tak mu biskup daroval potok z vrchu „Mansperch“. Nechal ho svést do jednoho koryta a vést středem městečka. Přibyly také dva rybníky a dva mlýny.

Sám Volek byl v klášterním kostele pochován v září 1351. Později se z kláštera stal problém. V roce 1563 utekly dvě jeptišky a v roce 1577 tu zůstaly jen dvě poslední. Papež klášter v roce 1588 zrušil a darov-ho olomoucké jezuitské koleji. Budovy chátraly a materiál šel na stavbu nového kostela. Švédská vojska pak v roce 1644 vypálila Pustiměř.

Z kláštera se zachovaly jen zbytky rotundy. Na jeho místě stojí kaple sv. Anny a kostel sv. Benedikta. Ještě v roce 1860 se v zahradě u kostela dochovaly zbytky zdí a hrotitý vchod. Náhrobní kameny zmizely při přestavbě kostela na začátku 20. století.