Dědice – zřícenina hradu ve Vyškově

Dědice nejsou hrad s vysokými zdmi. Je to místo pro ty, kdo rádi čtou krajinu. Z hradu zůstaly terénní relikty, zbytky zdiva a mohutné valové opevnění.

Největší dojem udělají příkopy. Druhý z nich je třicet metrů široký a jedenáct metrů hluboký. Hned pochopíte, jak velké dílo to bylo.

Zajímavý je i příběh. Hrad nechal pravděpodobně v sedmdesátých letech 13. století postavit významný moravský šlechtic Milota z Dědic. V roce 1381 se už označuje jako starý, na rozdíl od nedalekého nového hradu Stagnov. Zápisy z let 1526 a 1537 ho stále jmenují jako starý, nikdy jako pustý.

Zajeďte sem, pokud vás baví zříceniny, archeologie a historie středověké Moravy. Hodí se i pro rodiny s dětmi, které si rády zaběhají po valech a kolem příkopů. Počítejte s tím, že tu nenajdete zrekonstruované místnosti, ale stopy po opevnění.

Hrad leží na výběžku Drahanské vrchoviny v záhybu řeky Velká Haná. Areál je dvoudílný a od okolní krajiny ho odděluje dvojice příkopů.

Vnější příkop měří na šířku šestnáct až 24 metrů. Jeho dno bylo v novější době zarovnáno, přesto je hluboký čtyři metry. Za ním následuje val a pak druhý, mnohem mohutnější příkop. Jižní okraj valu splývá s okolním terénem. Na severovýchodě ho ukončují zbytky drobného opevnění.

Předhradí má rozměry 65 × 72 metrů a dnes slouží jako sad. Po obvodu ho částečně lemuje asi šest metrů široký valovitý útvar. Místy v něm uvidíte fragmenty zdí. Od hradního jádra ho na východě odděluje další příkop. Je dvacet metrů široký a 4,5 metru hluboký.

Samotné jádro má lichoběžný půdorys o rozměrech 50 × 21 metrů. Po obvodu se zachovaly drobné zbytky zdiva. Povrch jádra výrazně změnila poválečná úprava na přírodní divadlo. Na vstupní západní straně najdete náznak parkánu.

Archeologové tu našli středověkou keramiku: hrnce, džbány, pokličky, kahany a zásobnice. Další nálezy jsou uloženy v depozitáři vyškovského muzea. Na místě tedy čekejte hlavně terén, valy a příkopy. Informace o vstupném ani otevírací době nemáme.