Zámek Ivanovice na Hané

Zámek spojuje několik vrstev historie na jednom místě. Základy sahají do pozdní gotiky, z vodní tvrze vznikl v roce 1608 renesanční zámek. Pak se tu vystřídali johanité, šlechtické rody i bavorští Wittelsbachové.

Hodí se vám, pokud rádi posloucháte příběhy za zdmi. Pověst vypráví o majiteli, který se po svatbě zavřel v zámku jen se dvěma psy. Je tu i skutečný nevyřešený případ: Jana Václava Přepyského našli v září 1765 na zámku ubitého.

Zajeďte sem, když vás zajímá renesanční architektura. Tři křídla mají na vnitřní straně dochované dvoupatrové arkády. Zámek stojí v prostoru, kde vznikl ve 2. čtvrtině 19. století přírodní park. Dobře se tedy doplní procházkou okolím.

Je to také rozumná zastávka při objíždění okolí Vyškova. Další zámky, hrady a klášter leží do osmi kilometrů.

Uvidíte čtyřpodlažní čtyřkřídlý zámek, který uzavírá obdélníkové nádvoří. Z vodní tvrze ho přestavěl brněnský stavitel Antonín Lorenc Paris spolu s kameníkem Janem Focumem z Boskovic.

Nejvýraznější jsou arkády. Tři čestná křídla mají po vnitřní straně dvoupatrová podloubí a dochovala se dodnes. Pod renesančním pláštěm jsou skryté starší konstrukce z pozdní gotiky.

V zámecké zdi si všimněte dělové koule. Připomíná rok 1643, kdy zámek marně obléhali Švédové.

Stěny hlavních sálů kdysi zdobily rodokmeny Bukůvků. Jan Bukůvka z Bukůvky dal v roce 1608 přestavět objekt johanitské komendy, později vodní tvrze, na renesanční zámek. První písemná zmínka o Ivanovicích je z roku 1183.

Po roce 1837 patřil zámek arcivévodovi Františku Ferdinandu d’Este a později bavorské královské rodině Wittelsbachů. Posledním vlastníkem byl bavorský král Ludvík III. Bavorský. Po roce 1945 zámek znárodnil stát. V druhé polovině 20. století ho využívala Bioveta.

Při úpravách ve druhé čtvrtině 19. století vznikl kolem zámku přírodní park. Zámek tak zůstal dominantou městské zástavby.