Klášter milosrdných bratří ve Valticích

Valtický konvent připomíná začátky Milosrdných bratří ve střední Evropě. Přivedl je sem v roce 1605 kníže Karel I. z Lichtenštejna. S řádem se seznámil v Římě u papežského dvora, kde působil jako vyslanec císaře Rudolfa II.

Zajímavá je hlavně historie. Bratři tu neošetřovali jen nemocné. Od roku 1754 tu fungovala medicínsko-chirurgická škola. Když se v roce 1791 zrušila obdobná škola v pražském konventu, zůstala valtická jedinou svého druhu v celé řádové provincii. Do zániku v roce 1854 ji absolvovalo 240 bratří.

Zastavte se tu, pokud vás zajímají dějiny medicíny, církevní stavby nebo Lichtenštejnové na Valticku. Místo se dobře spojí s procházkou městem. Komplex je kulturní památka. Nemocnice v areálu funguje dál, takže jde o živé místo, ne o muzeum.

Uvidíte komplex konventu, špitálu a kostela svatého Augustina. Konvent dostal dnešní podobu v letech 1662–1668. Věže kostela přibyly v roce 1673. Kostel byl vysvěcen už o dva roky dříve, v roce 1671, a zasvěcen patronu řádu.

Na místě stál původně malý zastaralý špitál s kaplí svaté Barbory a šesti lůžky. Ještě dřív tu ve 14. století působili minorité. Později tu vyrostl františkánský klášter se špitálem. Milosrdní bratři špitál převzali a pod převorem Konstantinem Scholzem ho rozšířili.

Budovy se měnily podle potřeb nemocných. Špitál se rozšiřoval v letech 1751 a 1762. Za napoleonských válek u něj vznikl vojenský lazaret. V roce 1892 proběhla kompletní přestavba konventu a špitálu. Stál za ní Jan II. z Lichtenštejna, který nechal na místě staré nemocnice postavit novou. V roce 1931 přibylo k nemocnici ženské oddělení.

Dnes se v nemocnici léčí dlouhodobě nemocní. Počítejte tedy s provozem zdravotnického zařízení. Z historie ale zůstává příběh bratří, jejich knihovny otevřené 20. března 1763 i těžkých let, kdy Valticemi procházela cholera, tyfus a vojska.