Katzelsdorfská myslivna u Valtic: ruiny loveckého zámečku

Hotový zámek tu neuvidíte. Uvidíte pozůstatky stavby, která patřila do Lednicko-valtického areálu a sloužila knížecímu panství.

Zámeček nechal postavit polní maršál Jan I. z Lichtenštejna v letech 1817–1818. Plány vypracoval Josef Kornhäusel. Po požáru v roce 1956 se objekt už neopravoval a posloužil jako zdroj stavebního materiálu.

Místo ocení lidé, které zajímá architektura a historie knížecích sídel. Hodí se i těm, kdo rádi procházejí krajinu kolem Valtic a chtějí vidět něco mimo hlavní trasy.

Od května 2020 se lokalita postupně revitalizuje. Od 10. července 2021 je areál kulturní památkou. Na místě stojí informační tabule a také tabule „Okno do historie“. S její pomocí porovnáte dnešní ruiny s původní podobou stavby.

Zastavte se, pokud vás baví příběhy zaniklých staveb. Počítejte spíš s krátkou zastávkou než s celodenním programem.

Dojdete k ruinám, které jsou volně přístupné. Nikdo vás nepustí dovnitř přes bránu. Kolem základů už byly vykáceny náletové dřeviny a odklizeny sutiny i zemina.

U základů stojí tabule. Přečtete si na ní historii objektu a prohlédnete si dobové snímky zámečku. Druhá tabule, „Okno do historie“, ukazuje grafickou rekonstrukci původní podoby. Vznikla podle historických podkladů a ve spolupráci s historikem Danielem Lyčkou. Přímo na místě tak porovnáte, co zbylo a co tu stálo.

Myslivna měla dvě části: hájovnu a klasicistní lovecký zámeček. Hlavním prostorem byla velká obdélníková Lovecká síň. Pilíře ji dělily od polokruhových prostor, které vystupovaly z budovy jako apsidy. V hájovně býval byt myslivce, kuchyně s dlouhým stolem a kachlovými kamny a komory. Na stěnách visely lovecké trofeje.

Zámeček se několikrát opravoval. Nejvíc péče dostal v letech 1905–1907 za Jana II. z Liechtensteinu. Tehdy se restaurovaly reliéfy sochaře Josepha Kliebera a přibyly dva reliéfy s motivy Lovu na jelena a Lovu na divokého kance.

Po válce přešel majetek na stát. Do roku 1953 tu bydlel hajný Michal Kycl s rodinou. Pak se objekt ocitl v pohraničním pásmu a sloužil jako skladiště a seník. V roce 1956 vyhořel.