Čeřinka – Palachova propast v Českém krasu

Čeřinka změnila pohled na celou oblast. Objev z roku 1969 zařadil Český kras mezi speleologicky významná místa. Brzy po objevu patřila mezi nejhlubší propasti v Čechách.

Zajímavý je i příběh jejího jména. Objevitelé propast pojmenovali na počest Jana Palacha, tedy Palachova propast. Toto jméno však bylo brzy zakázáno. Neprošel ani náhradní název Propast JP. Jeskyni pak označili normalizačním termínem Propast na Čeřince a z něj se vžilo zkrácené jméno Čeřinka.

Místo osloví zájemce o geologii a krasové jevy. Hodí se také těm, kdo se zajímají o moderní dějiny a o to, jak se v době normalizace zacházelo s pojmenováním. Čeřinka leží jižně od Bubovic na vrchu Paní hora. Je dobrým důvodem projít se Českým krasem a zastavit se i u dalších jeskyní v okolí. Několik z nich najdete do tří kilometrů.

Čeřinka leží na vrchu Paní hora, jižně od Bubovic. Její vchod odkryla koncem ledna 1969 těžba vápence v lomu, který nese stejné jméno. Do propasti poprvé sestoupili 9. února 1969 členové Krasové sekce a hned začali s průzkumem.

Jeskyně vznikla ve spodnodevonských vápencích stupně prag. Jde o vápence kotýské, koněpruské, slivenecké a loděnické. Vytvářejí tři výškové horizonty. Nejnižší z nich bývá zaplavený jezerem.

Prostory tvoří hlavně strmě skloněné chodby a puklinové dómy. Mezi nejvýznamnější patří:

• Řícený dóm,
• Krápníková chodba,
• Vodní dóm, největší prostora jeskyně, zatopená až 30 m vody.

Vedle samotné propasti si všimněte krajiny kolem ní. Lom Čeřinka, který vchod odkryl, i vrch Paní hora patří k příběhu objevu. Ukazují, že o jeskyni rozhodla náhoda při těžbě kamene.

Na místě si také připomenete, proč se propast nejdřív jmenovala Palachova. Název vznikl krátce po smutné události z doby objevu a brzy poté byl zakázán. Dnešní jméno Čeřinka je zbytek normalizačního pojmenování Propast na Čeřince.