Barrandova jeskyně u Srbska v Českém krasu

Tahle jeskyně není na prohlídky. Veřejnosti je nepřístupná. Uvnitř se pohybují jen jeskyňáři se speleologickým vybavením a výcvikem. Důvody jsou dva: bezpečnost a ochrana přírody Českého krasu.

Zajímavá je přesto. Do objevení Koněpruských jeskyní a Srbských jeskyní v lomu Na Chlumu platila se 366 metry zmapovaných chodeb za nejrozsáhlejší podzemní systém Českého krasu. Je také jednou z mála jeskyní v oblasti, které mají dva přirozené vchody.

Hodí se vám, pokud vás baví dějiny jeskyňářství, paleontologie a archeologie. U vchodu se našly stopy pravěkých lidí a zvířat. Psali o ní Josef Kořenský, Jan Nepomuk Woldřich i Anton Hoenig.

Počítejte s tím, že uvidíte okolí, ne vnitřek. Rokle ve skalách Na Bříči nad Berounkou leží nad cestou ze Srbska k lomu Alkazar. Pro vstup dovnitř je potřeba jiná jeskyně, ta, která je pro návštěvníky otevřená.

Dovnitř se nedostanete, ale polohu si snadno představíte. Jeskyně je v rokli nad cestou ze Srbska k lomu Alkazar, ve skále Na Bříči. Leží v nadmořské výšce 251 metrů, asi 41 metrů nad hladinou řeky. Od železniční stanice Srbsko je to 860 metrů vzdušnou čarou na sever.

Systém je vertikálně zhruba trojpatrový a celkem 44 metrů hluboký. Nejnižší bod je téměř na úrovni hladiny Berounky. Horní část tvoří vysoké meandrující chodby ve vápencích loděnických. Dole jsou těsné bahnité chodby oválného průřezu v narůžovělých krinoidových vápencích sliveneckých. Sintrové výzdoby je v jeskyni málo.

Jeden vchod je malý a úzký a vede ze strmé rokle. Druhým je skalní okno, kterým dovnitř proniká denní světlo. Právě u něj se našly nástroje z mladšího paleolitu. Přibyly nálezy z neolitu, mladší doby bronzové, středověku i novověku, mezi nimi zlomky keramických nádob.

Písemně ji poprvé zmínil v roce 1881 Josef Kořenský. Jan Nepomuk Woldřich ji v roce 1890 označil za přírodní archiv kosterních pozůstatků. První podrobný popis zveřejnil v roce 1909 Anton Hoenig a v roce 1912 vyšla první částečná mapa. V květnu 1942 založil Vladimír Homola Jeskynní sekci Barrandien.