Valdická kartouza – barokní klášter a věznice u Jičína

Valdická kartouza patří k nejvýznamnějším stavbám raného italského baroka v Čechách. Založil ji Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna jako severní zakončení svého plánu Jičína, hlavního města Frýdlantského vévodství.

Hodí se vám, pokud vás zajímá barokní architektura. Klášter leží v jedné ose s vrcholem Veliše, kostelem Panny Marie de Salle, kostelem sv. Jakuba, lipovou alejí a hradem Kumburk. Pochopíte tak, jak Valdštejn Jičín promýšlel jako celek.

Přijeďte také, když vás přitahují dějiny 20. století. V místní věznici seděli političtí vězni za komunismu, například Ivan Martin Jirous nebo Jiří Gruntorád. V roce 1950 tu byl mučen farář Josef Toufar z Číhoště.

Počítejte s tím, že areál dodnes slouží jako věznice. Před cestou si proto ověřte, co je přístupné. Samotný pohled na stavbu a návštěva okolí Jičína dávají smysl i tak.

Areál tvoří budovy na přibližně obdélném půdorysu. Jsou uspořádané symetricky podél osy od západu k východu, od vstupní brány. Uprostřed stojí klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Stavět se začalo roku 1630 podle projektu Andrey Spezzy z roku 1627. Dokončil ho Giovanni Battista Pieroni a na interiérech se pracovalo až do roku 1665.

Kostel je trojlodní bazilika se třemi páry bočních kaplí podle římského vzoru. Na vstupním portálu uvidíte tesaný říšský znak z doby kolem roku 1650. V nikách stojí sochy sv. Bruna, sv. Huga, sv. Jana Křtitele a sv. Josefa. Z původní výbavy se dochovaly oltáře sv. Barbory a sv. Bruna a kazatelna. Před areálem stojí sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1698.

Uvnitř se zachovaly raně barokní kamenné a štukové články, zbytky maleb a dřevěné intarzované dveře. Na jejich opravě v 2. desetiletí 21. století pracovali i vězni. Vznikla také expozice muzea.

Původně měl každý mnich v postranních křídlech vlastní celu se zahrádkou. V letech 1855–1856 úřady budovy předělaly na trestnici, cely zvýšily o patro a přidaly vězeňský dvůr. Vězněn tu byl například Václav Babinský.