Edelštejn – zřícenina slezského hradu u Zlatých Hor

Edelštejn je cíl pro vás, kdo rádi skládáte minulost z náznaků. Z hradu zůstaly jen malé zbytky zdiva. Velikost si proto představíte hlavně v terénu a s plánem v hlavě. Podle plánu z roku 1936 měl hrad rozměry 120 x 65 metrů a obklopovaly ho kruhové příkopy.

Hrad patrně založil český panovník, aby chránil blízké zlaté doly. Výslovně se poprvé uvádí 2. září 1281. Pak se v jeho dějinách střídají loupeživí držitelé, trestná výprava vratislavského biskupa, český král Jan Lucemburský i opavská knížata. Jiří z Poděbrad z něj v roce 1465 udělal husitskou oporu proti katolickému Slezsku.

Hodí se pro výletníky se zájmem o středověk, pro milovníky zřícenin a pro ty, kdo spojují procházku s příběhem. Počítejte s tím, že uvidíte zříceninu, ne zámek. Dobře ji zapadnete do dne, v němž projedete i další hrady kolem Zlatých Hor.

Uvidíte zříceninu, ze které se dochovaly jen malé zbytky zdiva. Právě proto pomůže znát její příběh a plán. Herbert Weinelt nakreslil v roce 1936 půdorys s rozměry 120 x 65 metrů. Kolem hradu vedly kruhové příkopy.

Zřícenina byla v roce 1904 odlesněna. Tehdy vznikla také přístupová pěšina, kterou lemovaly lavičky.

Příběh začíná v roce 1281. Hrad tehdy drželi bratři Otta a Oldřich z Linavy. Podnikali odtud loupežné výpravy do vratislavského biskupství. Biskup Jindřich hrad v dubnu 1285 dobyl. Od roku 1339 patřil Janu Lucemburskému a v roce 1361 ho Karel IV. vrátil opavským knížatům. Po požáru v roce 1445 hrad opravil kníže Bolek V. zvaný Heretik. Roku 1465 ho postoupil Jiřímu z Poděbrad. V roce 1467 hrad dobyla a pobořila výprava vratislavského biskupa. Pak už ho nikdo neobnovil.

Na místě se našly i drobné předměty. V roce 1944 objevil učitel Schubert se skupinou lidí ze Zlatých Hor hřebíky, hroty šípů a kladiva pod kořeny vyvráceného buku. V roce 1982 nalezl Frobel zvířecí zuby a střepy, ty nejstarší ze 13. století. Tyto nálezy dnes uvidíte v muzeu města Bietingeim.