Veisenštejn – zřícenina hradu u Vrbna pod Pradědem

Veisenštejn je zřícenina slezského hradu, který vznikl pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století. Spolu s nedalekým hradem Rabenštejnem tvoří dvojhrad. Založit ho mohl český král, nebo opavský kníže.

Příběh místa je drsný. V listinách z doby kolem let 1320 až 1330 se hrad objevuje jen jednou. Purkrabí Ulman z Linavy tehdy oloupil a povraždil lidi biskupa a s kořistí se vrátil na hrad. V dubnu 1918 tu pak našli poklad: stříbro, zlato, opasek se sponou, stříbrnou minci z roku 1623 a medailon.

Hodí se vám, pokud vás zajímají zříceniny a historie obchodních cest. Hrad měl střežit cestu z Moravy do Slezska podél Bílého potoka a také rudné doly v okolí. Možná sloužil jako celnice. Od roku 1976 je chráněn jako kulturní památka.

Z hradu zbyly zříceniny na dvou skalních blocích. Hlavní budova stála na severním bloku. Nahoře má rovnou plošinu o rozměrech 17 × 17,5 metru. Zeď obrácená proti svahu je silná kolem 3,5 metru. Zeď směrem do dvora je slabší, jen necelé dva metry, a prolamuje ji portál.

Stavba se patrně skládala z hlavního stavení s dvěma nebo třemi malými místnostmi v suterénu. V patře bydlel správce. K jádru hradu patřil také dvůr obehnaný hradbou a možná i dřevěné provozní přístavby.

Jižní skalní blok žádné stopy po stavbě nenese. Mohly na něm stát dřevěné nebo hrázděné objekty. Mezi oběma bloky vymezila dvůr silná kamenná zeď. Podle jedné domněnky tu odpočívaly kupecké karavany.

Cesta do jádra hradu vedla přes převis a úzkou skalní průrvu. Potom následoval most přes částečně uměle vysekaný příkop. Ten je pět metrů široký a ze severu ho zřejmě uzavírala zeď.

Dnes si tu představíte, jak hrad hlídal cestu podél Bílého potoka. Archeologické nálezy ukazují, že zanikl v 15. století.