Leuchtenštejn – zřícenina hradu u Zlatých Hor

Na Leuchtenštejn nejedete za vyzdobenými sály. Jedete za hradem, o kterém mlčí písemné prameny. První zpráva pochází až z roku 1687 a mluví o pustém hradu. Víc prozradily archeologické nálezy: hrad vznikl koncem 13. století a v následujícím století ho opustili.

Zajímavá je i poloha. Nad hradem stoupá svah Biskupské kupy, což je pro hrad velmi nevýhodné místo. Právě to podporuje úvahu, že ho založil opavský kníže nebo vratislavský biskup Tomáš II. po ztrátě nedalekého Edelštejna. Hrad měl hlídat okolí a chránit doly.

Hodí se vám, pokud rádi čtete krajinu v terénu. Z valů, příkopu a zbytků věže si podobu hradu musíte domýšlet sami. Ocení ho milovníci zřícenin, amatérští historici i ti, kdo hledají místo bez velkého ruchu. Dobře ho spojíte s další zastávkou v okolí, třeba s rozhlednou na Biskupské kupě, která je odtud 0,8 km.

Z hradu zůstalo hlavně to, co tvoří jeho půdorys v terénu. Celé místo obepíná navršený val, místy doplněný zbytky hradební zdi. Za valem se táhne příkop.

Jádro hradu bylo poměrně malé a chránila ho další hradba. Uvnitř stála věž. Měla průměr něco málo přes 8 metrů a podle dostupných údajů byla vysoká 20 až 25 metrů. V přízemí ukrývala dutinu o průměru dva metry. Dnes z ní zbývají jen zbytky v okolí. Vznikly buď tím, že věž vyhodili do vzduchu střelným prachem, nebo se sama zřítila.

Za věží stál víceprostorový palác s přístavbou. Na nádvoří byly provozní budovy a hrad měl dvě brány. Při procházce tak můžete hledat stopy jednotlivých částí a porovnávat je s tímto popisem.

Hrad sloužil jako strážní stanoviště a chránil okolní doly. Možná v něm dočasně skladovali vytěžený drahý kov nebo rudu. Archeologové tu našli předměty z první poloviny 14. století, kdy život na hradě vrcholil, i starší a pozdější kusy. Mezi nálezy je část zbroje ze železných plátků se zlatým nýtováním. Hrad zřejmě zanikl za husitských válek.