Durana u Úsobrna: valová fortifikace a rezervace

Na Duraně nenajdete hradní zdi ani věže. Najdete tu místo, kde se dá historie číst z terénu. Na kopci stál opevněný dvorec u zemské hranice, na stezce vedoucí z Čech do Svitávky.

Příběh je pestrý. Zakládací listina kláštera Hradisko z roku 1078 podřídila úsobrnský dvorec s vesnicí novému klášteru. K roku 1145 se tu připomíná celnice. Počátkem téhož roku, tady nebo poblíž, přepadli olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka tři přemyslovští knížata s družinami. Dvorec vydrancovali a zapálili. Biskup ale utekl a pokračoval přes Litomyšl a Prahu do Říma.

Místo ocení lidé, které baví středověk a pověsti. Hodí se i pěším turistům, protože kolem rezervace vede žlutá značka. Na severozápadním úbočí kopce leží přírodní rezervace Durana s bukovými porosty a několika mohutnými jedlemi.

Počítejte s procházkou lesem, ne s prohlídkou s výkladem.

Kopec Durana leží východně od Úsobrna. Jméno nese po Durancii, manželce olomouckého knížete Oty III. Dětleba. Na vrcholu stála tvrz kruhového půdorysu o průměru 50 až 60 metrů. Dodnes se zachoval příkop široký 4 až 6 metrů. Podle něj si uděláte představu, jak velké opevnění bylo.

Na vrchol se dostanete ze žluté turistické značky Šebetov – Pohora – Úsobrno – Šubířov – Dzbel. Odbočka měří půl kilometru. Značka vede kolem přírodní rezervace na severozápadním úbočí kopce. Rostou tam bukové porosty a několik mohutných jedlí, takže cestou si všimnete i lesa.

Při chůzi si připomeňte, co se o místě ví. Část badatelů v něm vidí centrum Úsobrnské provincie, která se v písemných pramenech uvádí do roku 1258. Archeologické nálezy ale dokládají opevněné sídlo až ve 13. a 14. století. Zaniklo asi ve druhé polovině 13. století, když se sídlem úřadu stalo Jevíčko. Opevnění tu podle výzkumů existovalo ještě ve 14. a 15. století.

Místní pověst vypráví o kněžně, která na tvrz lákala poutníky a hned po příchodu je vraždila. Podle jiné verze to dělala v noci a nikdo z hostů nedožil rána. Odtud prý název Durana.