Zámek Jaroměřice: renesanční sgrafita a erby

Zámek Jaroměřice je příklad menší renesanční šlechtické rezidence. Vznikl roku 1592 přestavbou starší tvrze, kterou na počátku 16. století pravděpodobně postavil Petr Šedík z Kunčiny.

Hlavním důvodem k zastavení je průčelí. Najdete na něm vstupní portál a velmi hodnotnou sgrafitovou výzdobu z doby přestavby. V horní části portálu je plastický erb Bílských z Kaříšova a na portálu český citát z Bible.

Hodí se vám, když vás zajímá architektura, heraldika nebo dějiny panských sídel. Zaujme i ty, kdo rádi luští staré znaky a nápisy. Prohlídka fasády je přehledná, takže se dobře zařadí do delšího výletu po okolních zámcích a hradech.

Počítejte s tím, že budova slouží jako sídlo obecního úřadu a mateřské školy. Berte proto ohled na její běžný provoz.

Pozornost patří hlavně průčelí. Zámek nechal v roce 1592 přestavět Jan Blahoslav Bílský z Kaříšova. Z té doby pochází vstupní portál i sgrafita.

V horní části portálu uvidíte kamenný erb rodu Bílských z Kaříšova. Štít má příčný stříbrný pruh. Klenotem jsou dvě orlí křídla, jedno stříbrné a druhé červené, mezi nimi tzv. šrank. Na portálu je také biblický citát v češtině.

Nad okny přízemí se táhne řada kruhových obrazů. Zleva doprava jsou na nich portrét Jana Blahoslava, portrét jeho manželky Kateřiny Lichnovské z Voštic a znaky obou rodů s iniciálami. Dál následují pravděpodobně Petr Bílský z Kaříšova a jedna z jeho dvou manželek.

Nad portálem mezi okny prvního patra byly nejspíš sluneční hodiny. Po stranách měly malé erby Bílských a Lichnovských. V prvním patře dříve vedla kolem budovy dřevěná pavlač, na kterou se vystupovalo dveřmi nad hlavním vchodem. Na straně k vesnici stála zasklená veranda s výhledem do kraje.

Ke stavbě měl Jan Blahoslav pravděpodobně prostředky hlavně díky dědictví po bratru Václavovi, které zahrnovalo nedaleké Opatovice. Ve stejném roce vznikl i panský dvůr se sýpkou.

Zámek byl panskou rezidencí do roku 1735. Pak si majitelé zvolili za centrum panství Velké Opatovice. Po roce 1945 připadl obci.