Zámek Šebetov – renesanční stavba s barokní štukovou výzdobou

Šebetov je místo pro ty, kdo rádi čtou stavby a krajinu. Zámek vznikl v jádru ve 2. polovině 16. století. Později dostal pseudorenesanční podobu, kterou dokončily úpravy do roku 1880. Uvnitř se dochovala barokní štuková výzdoba sochaře Baldassare Fontany z roku 1694.

Zámek byl původně rezidencí kláštera Hradisko. Dnes patří státu a veřejnosti není přístupný, protože v něm sídlí Ústav sociální péče pro mentálně postižené ženy. Počítejte tedy s procházkou kolem, ne s prohlídkou sálů.

Výlet se hodí milovníkům památek a historie venkovských sídel. Poslouží i tomu, kdo hledá klidnou zastávku při cestě po okolí. Na návsi uvidíte sousoší Jana Nepomuckého z roku 1724 od olomouckého sochaře Filipa Sattlera. Před zámkem stojí socha Panny Marie s křížem. Pozornost si zaslouží také zámecký park a dřeviny, které se v něm zachovaly.

Přijedete do obce Šebetov a zámek poznáte hned. Je to mohutná budova s renesančním jádrem. Interiér se upravoval v roce 1614. Dnešní vnější vzhled v pseudorenesančním slohu vznikl za barona Morice Konigswartera v 80. letech 19. století. Dovnitř se podívat nedá, prohlédnete si tedy průčelí a okolí.

Z průčelí se otevírá pohled na náves. Tvoří ji dvě řady selských usedlostí těsně vedle sebe. Silnice vede od západu k východu a před branou zámeckého parku se téměř v pravém úhlu stáčí k jihu. Stojí tu i obecní úřad. Středem návsi dříve protékal malý potůček.

Uprostřed návsi najdete sousoší Jana Nepomuckého z roku 1724. Je to kvalitní práce olomouckého sochaře Filipa Sattlera. Před zámkem stojí socha Panny Marie s křížem.

K zámku patří park o rozloze 2,7 ha. Roste v něm 18 jehličnanů a 62 druhů listnáčů. V roce 1880 ho se zámkem spojil železný obloukový most a vznikla citlivá krajinářská kompozice. Vzácných dřevin je v parku poměrně málo. Najdete tu například tsugu kanadskou, liliovník tulipánokvětý, platan javorolistý, dub velkoplodý nebo lípu velkokvětou s nepravidelně vykrajovanými listy.