Klášter a nemocnice svaté Alžběty v Praze na Slupi

Areál je kulturní památka. Ukazuje, jak se v Praze v 18. století pečovalo o nemocné. Klášter založily alžbětinky roku 1719. Nemocnice vznikla roku 1722 a od začátku nabízela bezplatnou péči nemocným ženám.

Zajímavé je i autorství. Projekt a stavbu vedl Kilián Ignác Dientzenhofer. Obraz svaté Alžběty na hlavní oltář dodal Siard Nosecký.

Nemocnice se lišila od jiných tehdejších špitálů. Léčili v ní vystudovaní lékaři. Měla také prostorově největší nemocniční sál v Praze, který přesahoval dvě patra.

Hodí se vám, když vás zajímají dějiny medicíny, barokní architektura nebo osudy pražských řeholních komunit. Je to také dobrá zastávka při procházce Novým Městem. V bezprostředním okolí stojí další kláštery a muzea. Nemocnice dnes funguje jako církevní zdravotnické zařízení, takže část budovy slouží svému původnímu účelu.

Uvidíte rozsáhlý komplex v ulicích Na Slupi, Apolinářská a Albertov. Tvoří ho budova kláštera, kostel Panny Marie Sedmibolestné a nemocnice. Klášterní budova vznikala v letech 1726–1732. Stavba nemocnice začala 8. dubna 1728. Kostel byl vysvěcen už 25. listopadu 1725.

V nároží klášterních budov najdete kapli svaté Tekly. Sestry ji nechaly zbudovat po vítězné bitvě u Kolína roku 1758.

Místo má starší historii než samotný klášter. Na pozemku s vinicí a středověkým domem nechal biskup Jan Ignác Dlouhoveský z Dlouhé Vsi roku 1679 postavit dům pro emeritní kněze s kaplí. Později tu krátce působili trinitáři a pak servité.

Alžbětinky sem přišly z Vídně. Z tamního kláštera svaté Alžběty byly do Prahy vyslány dvě řeholnice, Angelika a Johanna. Zpočátku měl špitál 6 lůžek, později 12. Stavbu podpořily šlechtičny, především hraběnka Marie Markéta z Valdštejna.

Za války v roce 1742 vpadli do nemocnice Prusové a udělali z ní vojenský lazaret. V první třetině 19. století tu žila básnířka Josefa Pedálová.

Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi s.r.o. dnes působí v části budovy kláštera.