Armádní muzeum Žižkov v Praze

Tohle muzeum nenabízí jen vojenskou techniku. Samotné budovy vypovídají o dějinách. Vznikly v letech 1927–1929 jako Museum památníku osvobození. Navrhl je Jan Zázvorka, bývalý československý legionář v Rusku.

Příběh areálu kopíruje příběh státu. Za okupace ho v září 1939 zabralo gestapo. Po únoru 1948 se expozice neslučovaly s komunistickou ideologií, a tak je přeinstalovali. Po listopadu 1989 se muzeum přejmenovalo na Muzeum odboje a České armády.

Zajeďte sem, pokud vás zajímají moderní československé dějiny. Hodí se pro milovníky vojenské historie, pro školní skupiny i pro ty, kdo chtějí vidět, jak se výklad minulosti v čase měnil.

V letech 2018 až 2022 muzeum prošlo kompletní rekonstrukcí. Nová expozice zabírá třikrát větší plochu než předchozí. To je dobrý důvod vrátit se i tehdy, když jste tu už byli.

Najdete budovy pod Vítkovem, postavené v době, kdy na kopci rostl Pantheon národního osvobození, dnešní Národní památník na Vítkově. Muzeum patří pod Vojenský historický ústav Praha.

Současná expozice je nová. Vznikla při rekonstrukci v letech 2018 až 2022 a je třikrát rozlehlejší než ta dřívější. Podrobný výčet jejích částí ve vstupních údajích nemáme. Starší expozice ale sledovaly několik období.

První se věnovala první světové válce, účasti Čechů a Slováků v ní a cestě ke vzniku samostatného státu. Další přibližovala meziválečné Československo a jeho ozbrojené síly. Následovala druhá světová válka: vojenské operace, domácí odboj i snahy o obnovu samostatnosti. Zvláštní část mapovala perzekuci příslušníků armády po únoru 1948 a třetí protikomunistický odboj.

Ve sbírkách byly zbraně a dobové stejnokroje. Vystavené byly také prapory, řády a vyznamenání. K vidění byly i osobní památky na československé prezidenty a přední představitele armády.

Meziválečná expozice se dělila do pěti časových úseků. Končila návratem posledních transportů legionářů v roce 1920. Až za okupace sbírky odvezli Němci do Schwarzenberského paláce. Většinu se po válce podařilo získat zpět.