Archeologický skanzen Březno u Loun

Březno není skanzen lidové architektury. Je to stanoviště experimentální archeologie. Stojí přímo na lokalitě, kde archeologové odkryli stopy osídlení z řady pravěkých období.

Výzkum tu probíhal v letech 1954–1973. Od roku 1981 tu fungovalo pracoviště, které ověřovalo, jak se dobovými nástroji pracovalo. Zkoumalo, jak náročné bylo stavět domy a kolik materiálu stavba spotřebovala. Zkoušelo také, zda obilí vyklíčí po uložení v zásobních jámách, a jaké bylo bydlení v létě a v zimě.

Zajeďte sem, pokud vás zajímá, jak lidé žili před tisíci lety. Hodí se pro školní skupiny, rodiny se staršími dětmi i pro milovníky archeologie. Uvidíte, že pravěk nebyl jen sbírka střepů. Byla to práce s hlínou, dřevem a polem.

Místo je součástí Oblastního muzea v Lounech.

Skanzen leží na nejnižší říční terase Ohře, na rovině ve výšce 190–193 metrů. Od vsi Březno, části Postoloprt, je to 700 metrů po proudu řeky na východ. Krajinu vymezují Březenský vrch, tok řeky a okolní návrší.

Na ploše o rozloze pěti hektarů archeologové odkryli objekty mnoha kultur. Z neolitu pocházejí pozůstatky jedenácti dlouhých domů kultury s lineární keramikou. Ze středního neolitu je šest sloupových domů a jeden z nich ve skanzenu znovu postavili.

Lokalita ukrývala také zbytky dvou mohyl z časného eneolitu. Větší měla délku nejméně 143,5 m. Ve starší době bronzové tu stálo sídliště s jedenácti obytnými stavbami o rozměrech až 20 × 6 metrů. Knovízská kultura zde sídlila 150–200 let.

V mladším stupni doby stěhování národů tu do poloviny šestého století stálo sídliště s 21 polozemnicemi a pěti kůlovými stavbami. Pravděpodobně v něm žili germánští Langobardi. Po nich přišli Slované a zůstali zde do přelomu devátého a desátého století. Výjimečným nálezem je dvouprostorový dům s kamennými základy z devátého století.

Okolní půda je úrodná, tvoří ji hlavně černozem a rendziny. Nedaleko je také hradiště Březno, které bylo v některých obdobích osídleno současně s tímto sídlištěm.