Zámek Cítoliby: barokní sídlo na místě tvrze

Cítoliby se hodí pro ty, kdo rádi čtou v budovách jejich dějiny. Zámek stojí na místě tvrze, která tu stála nejpozději v roce 1462. Její pozůstatky se dochovaly jako příčná zeď ve sklepeních. Renesanční sídlo Adama Hrušky z Března pak splynulo s barokní novostavbou.

Zajímavé je i hudební pozadí. Za Arnošta Karla Pachty (1718–1803) se zámek stal vyhledávaným kulturním centrem. Hrály se tu skladby Cítolibské skladatelské školy, například Karla Blažeje Kopřivy, Jana Adama Galliny nebo Jakuba Lokaje.

Místo ocení milovníci architektury a památek. Uvidíte, jak se stavba proměňovala od renesance do osmnáctého století. Zahradu s francouzským plánem později doplnily kamenné plastiky.

Zámek se hodí jako zastávka na cestě Lounskem. V okolí jsou další zámky i galerie, takže z něj složíte celodenní výlet.

Zámek stojí uprostřed městyse Cítoliby. Dnešní podoba vychází z přestaveb v osmnáctém století, základ ale vznikl dříve. Stavba začala v roce 1665 a trvala do roku 1684. Vedl ji nejprve Giovanni Battista Bolla, později Tommaso Pinchetti.

Do nové stavby se dostala dvě starší renesanční křídla, průčelní a severní. Severní křídlo bylo prodlouženo k východu a na jeho konci přibyla konírna. Jižní křídlo vzniklo nově a sloužilo reprezentaci.

Pod budovou jsou sklepy. Ty v severním křídle pocházejí z renesanční novostavby, kterou nechal postavit Adam Hruška z Března. Ve sklepeních se dochovala i zeď původní tvrze.

Před jižním křídlem vznikla v osmdesátých letech sedmnáctého století francouzská zahrada podle plánu zahradníka Jana Tulipána. Později ji pro Pachty z Rájova upravovali další tvůrci. V roce 1766 se sochař Arnošt Linek zavázal dodat kamenné plastiky podle předložených modelů. Souboru původně patřilo přibližně padesát soch.

Plány z třicátých let osmnáctého století počítaly i s dostavbou západního křídla podle architekta Johanna Paula Loschyho. Nikdy se ale neuskutečnily.

Aktuální informace o prohlídkách najdete na webu zámku: zamek-citoliby.cz.