Zámeček Mradice u Postoloprt

Mradice nejsou klasický zámek s komnatami a výklady. Zajímavé jsou tím, že jejich příběh je pořád otevřený. Budova dnes nese označení zámek, ale v minulosti tak vnímaná nebyla. Neplnila funkci správní ani rezidenční.

Památkový katalog uvádí rok 1802 a novogotický charakter. Jenže datum nemá písemný doklad a dnešní fasáda s novogotikou nesouvisí. První písemná zmínka pochází z roku 1833. Pavel Vlček připouští, že budova mohla vzniknout už koncem 80. let 18. století.

Hodí se proto zájemcům o architekturu a památkovou detektivku. Ocení ho ti, kdo rádi čtou stavbu jako dokument: novogotická fasáda po roce 1878 i radikální úpravy z doby první republiky.

Je to také zastávka při objíždění menších zámků kolem Postoloprt. Počítejte s tím, že se dochovala jen hlavní budova a část parku.

Zámeček stojí na západním okraji vesnice, 3,5 kilometru jihozápadně od Postoloprt. Uvidíte hlavní zámeckou budovu a zbytek parku. Ostatní části areálu už nejsou. Stáje, stodola a sýpka šly k zemi v osmdesátých letech dvacátého století.

Původně šlo o součást hospodářského dvora. Sommerova topografie z roku 1846 mluví jen o dvoře, zámek v ní nenajdete. Nezmiňuje ho ani Vlastivěda Žateckého okresu z let 1904–1908, přestože Mradicím věnuje hodně místa. Označení zámek přišlo až s památkovou ochranou v lednu 1964, kdy byl chráněn celý areál dvora.

Fasáda dnes působí jinak, než tvrdí památkový katalog. Novogotickou úpravu dostala budova po roce 1878, kdy patřila rodině Langových. Přestavby za první republiky pak její vzhled radikálně proměnily.

Dřív, v době možného vzniku koncem 80. let 18. století, patřily Mradice k panství Stekník a hraběti Janu Kulhánkovi z Klaudenštejna. Od počátku 20. let 20. století tu probíhá rekonstrukce.

Čekejte spíš tichou prohlídku zvenčí a hledání stop jednotlivých úprav než vybavené interiéry. Informace o otevírací době ani vstupném nemáme.