Zámek Postoloprty v okrese Louny

Postoloprtský zámek je dobrá zastávka pro ty, koho zajímá, jak se šlechtické sídlo proměňovalo napříč staletími. Začínal jako renesanční stavba na čtvercovém půdorysu. Pak ho upravili v raném baroku a později znovu přestavěli.

Na jeho osudech se podepsaly známé rody: Veitmilové, Šternberkové, Michnové z Vacínova, Sinzendorfové a nakonec Schwarzenbergové. Na zámku se narodil Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu.

Zámek zažil i těžké chvíle. V roce 1620 ho vyrabovalo selské vojsko a v roce 1768 částečně vyhořel. Později zchátral. Od ledna 2017 byl nabízen k prodeji a v srpnu 2021 ho koupilo město Postoloprty.

Hodí se pro milovníky architektury a regionální historie. Zajímavý je i pro ty, kdo rádi sledují, jak se památka dostává do nových rukou. Otevírací dobu ani podmínky prohlídek ve zdrojích nemáme. Před cestou je proto ověřte u města.

Zámek stojí ve městě Postoloprty. Má čtyřkřídlou dispozici a v průčelí věž. Je výsledkem několika stavebních etap.

Základ položil Štěpán Jiří ze Šternberka. V roce 1611 začal na místě nevyhovující tvrze stavět renesanční zámek. Tvrz tu nechal postavit Šebestián z Veitmile v první polovině šestnáctého století.

Po třicetileté válce nechal Václav Michna zámek upravit v raném baroku. Autorem úprav mohl být Francesco Caratti. Věž dokončili roku 1680 podle projektu Jiřího Pacha z Wiesenthalu. Podle popisu z roku 1739 měla tři patra a orloj s ciferníkem na všech čtyřech stěnách. Přízemím vedla brána na nádvoří.

Další velká přestavba proběhla v letech 1706–1718 pro knížete Ferdinanda ze Schwarzenbergu. Navrhl ji architekt Pavel Ignác Bayer. Zámek tehdy sloužil mimo jiné k sušení chmele. Západní křídlo se kvůli chybě v projektu rozpukalo a muselo se snést. Pokračoval Anton Erhard Martinelli. Navrhl kapli, kašnu, kočárovnu a upravil park. Kaple ani kašna se nedochovaly a z kočárovny zůstalo jen torzo.

Počítejte s tím, že jde o památku po letech chátrání. Co přesně uvidíte uvnitř i venku, se ve zdrojích nedočtete.