Národní muzeum v Praze na Václavském náměstí

Tady se potkává příroda, historie, hudba i kultury vzdálených světadílů. Sbírky obsahují dohromady více než třináct milionů předmětů. Jsou rozdělené do několika oborů, takže si každý najde své téma.

Zajít sem dává smysl, pokud vás zajímají minerály, zvířata, archeologie nebo mince. Zaujme vás i příběh samotné instituce. Muzeum založili roku 1818 šlechtici a učenci. Vznikalo ze soukromých sbírek tehdejší české šlechty.

Budova je sama důvod k návštěvě. Monumentální novorenesanční stavba v horní části Václavského náměstí slouží muzeu od roku 1891. Poslední významná rekonstrukce skončila v říjnu 2018, na sté výročí vzniku Československa.

Hodí se pro školní třídy, pro rodiny s dětmi, které rády zkoumají zvířata a nerosty, i pro dospělé s chutí na historii. Kdo chce zůstat v okolí, má poblíž další muzea a galerie.

Vstoupíte do hlavní budovy Národního muzea na Václavském náměstí. Je to novorenesanční stavba, ve které muzeum sídlí od roku 1891.

Instituce se skládá z pěti odborných ústavů. Jsou to Přírodovědecké muzeum, Historické muzeum, České muzeum hudby, Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur a Knihovna Národního muzea. Každý ústav má několik specializovaných oddělení. Nejde tedy o jednu sbírku, ale o celý soubor oborů. Najdete tu přírodní vědy, například mineralogii a zoologii, i historii, archeologii, numismatiku a umění.

Sbírky se vystavují v řadě budov v Praze i v dalších místech Česka. Nečekejte proto, že uvidíte všechno na jednom místě.

Muzeum začínalo jako Wlastenské museum. Základ tvořily dary šlechticů. Hrabě Šternberk věnoval paleontologické sbírky a herbář s více než 20 000 položkami. Hrabě Kolowrat přidal knihovnu ze zámku v Březnici se stovkou středověkých iluminovaných rukopisů. Hrabě Hartig daroval sbírku 600 vycpaných zvířat.

První sbírky byly v letech 1821 až 1847 uložené ve Šternberském paláci na Hradčanech. Později se muzeum vydalo i směrem k historii a češtině, hlavně zásluhou Františka Palackého.

Výsledky bádání z muzejních sbírek zahrnují objev Cooksonia barrandien, nejstarší známé cévnaté suchozemské rostliny světa.