Mezi hrady a zámky jižní Moravy patří gotický Pernštejn, pevnost Špilberk nad Brnem, rozlehlé Veveří, Bítov s první písemnou zmínkou z roku 1061 i barokní Valtice zapsané na seznam UNESCO.
Výběr pokrývá hlavní stavební slohy. Najdete tu gotiku, renesanční Bučovice i baroko ve Slavkově, Miloticích nebo Rájci nad Svitavou. Většina míst je národní kulturní památkou, Zámek Mikulov je chráněn jako kulturní památka.
S dětmi vyrazte hlavně na hrady: Špilberk, Pernštejn, Veveří a Bítov jsou vhodné i pro ně. Zámky ocení spíš ti, které zajímají šlechtická sídla a zahrady. Některá místa leží přímo v Brně, jiná na Znojemsku, Břeclavsku nebo Hodonínsku.
Špilberk: pevnost nad Brnem
Špilberk stojí na vrcholu stejnojmenného kopce v městské části Brno-střed a tvoří dominantu města. Brňané mu v hantecu říkají Špilas.
Hrad založil ve druhé polovině 13. století moravský markrabě Přemysl Otakar II., pozdější český král. Gotický hrad byl tehdy předním královským hradem na Moravě. Ve druhé polovině 17. století se z něj stala mohutná barokní pevnost. Několikrát ji obléhali, ale nikdy úspěšně.
Dnes je národní kulturní památkou. Hodí se i pro výlet s dětmi. Výstup na kopec a příběh pevnosti, kterou obléhatelé nedobyli, dávají dost námětů k vyprávění. Pokud na jižní Moravu přijíždíte přes Brno, můžete začít právě tady.
Pernštejn: gotika, která se nevzdala obrany
Pernštejn stojí na východním okraji Českomoravské vrchoviny u osady Pernštejn. Ta patří k městysu Nedvědice, který býval hradním podhradím.
Gotický hrad vznikl v polovině 13. století jako sídlo pánů z Pernštejna. Původně šlo o jednoduchou raně gotickou stavbu s bergfritem, tedy hlavní věží. Do 16. století ho majitelé několikrát přestavěli a hlavně rozšířili. Z hradu se stalo pohodlné reprezentativní sídlo, obranyschopnost si ale zachoval. Proto se řadí k nejvýznamnějším moravským hradům.
V roce 1995 byl prohlášen národní kulturní památkou. Vezměte s sebou děti, hrad je vhodný i pro ně. Na stavbě se dobře ukazuje, jak se k původnímu jádru postupně přidávaly další části.
Veveří: hrad na ostrohu nad přehradou
Hrad Veveří, německy Eichhorn, leží na západě brněnské městské části Bystrc. Stojí na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou, kterou napájí řeka Svratka. Z Brna k němu vede ulice Rakovecká, silnice II/384, nad níž se hrad tyčí.
Patří k nejrozsáhlejším a nejstarším hradním areálům na Moravě i v celé České republice. Stranou od hradu, u příjezdové cesty k západní vstupní bráně, najdete kapli Matky Boží z konce 12. století. Kulturní památkou je hrad od roku 1964.
S dětmi se sem můžete vydat bez obav, areál je vhodný i pro ně. Hrad a přehrada pod ním dávají výletu dva cíle najednou.
Valtice: knížecí sídlo Lichtenštejnů
Zámek Valtice, německy Schloss Feldsberg, je barokní zámek ve Valticích v okrese Břeclav. Několik staletí, až do roku 1945, sloužil jako knížecí sídlo rodu Lichtenštejnů.
Od roku 1995 je národní kulturní památkou. V roce 1996 byl jako součást Lednicko-valtického areálu zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Dnes zámek patří státu a spravuje ho Národní památkový ústav. Je přístupný veřejnosti a konají se v něm kulturní akce, například Valtické zámecké léto. Než vyrazíte, podívejte se do programu. Koncert nebo představení v zámeckých prostorách nabídne jiný zážitek než samotná prohlídka.
Vranov nad Dyjí: z pohraniční stráže barokní zámek
Zámek Vranov nad Dyjí vznikl přestavbou hradu na barokní zámek. Původně patřil k podyjské obranné soustavě u jižní hranice země.
Jeho existenci dokládá už Kosmova kronika, a to k roku 1100. Zpočátku byl královským majetkem. V roce 1323 Jan Lucemburský vyměnil Vranov a další okolní vesnice s Jindřichem z Lípy za Tachov.
Dnes zámek patří České republice, spravuje ho Národní památkový ústav a je přístupný veřejnosti. Chráněn je jako národní kulturní památka. Při prohlídce sledujte, jak se z obranného prvku na hranici stalo barokní sídlo. Spojit ho můžete s hradem Bítov, který leží severozápadně od Vranova.
Milotice: baroko včetně zahrad
Zámek Milotice je barokní zámek v obci Milotice v okrese Hodonín. Řadí se mezi nejunikátněji zachované komplexy budov a zahradní architektury z období baroka. Počítejte proto i s procházkou zahradou, je součástí celku.
Historie místa sahá dál než baroko. Jako první známí vlastníci se k roku 1360 uvádějí páni z Ronova. Od druhého desetiletí 15. století drželi panství páni z Moravan a Milotice se tehdy staly opevněným sídlem husitů. V roce 1460 je vystřídali páni z Kravař, na počátku osmdesátých let 15. století páni z Ojnic. Na konci 15. století z Milotic udělali Zástřizlové centrum svého rozsáhlého dominia.
Zámek je národní kulturní památkou.
Bítov: první článek hraničního řetězu
Hrad Bítov leží severozápadně od městyse Vranov nad Dyjí v okrese Znojmo. Založili ho v 11. století na místě původního velkomoravského hradiště. Byl prvním z řetězce hradů, které měly chránit jižní hranici přemyslovského státu. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1061.
Kulturní památkou je od roku 1973, na seznam národních kulturních památek se dostal v roce 2001. Patří státu, spravuje ho Národní památkový ústav a je přístupný veřejnosti. Kastelánem je od roku 2006 Jan Binder.
Bítov je vhodný i pro děti. Vezměte je sem a vyprávějte jim o hradech, které hlídaly hranici. Tady celý řetězec začínal.
Mikulov: zámek na skále nad městem
Zámek Mikulov stojí na skalnatém kopci zvaném Zámecký vrch, v těsné blízkosti centra Mikulova v okrese Břeclav. Patří k dominantám města.
Na jeho místě původně stál kamenný románský hrad z dob Přemyslovců. Ve 13. století připadl Lichtenštejnům, kteří ho začali přestavovat do gotické podoby. Dnešní zámek je barokní.
V jeho prostorách sídlí stálá expozice Regionálního muzea v Mikulově. Konají se tu i kulturní akce, mezi nimi každoroční vinobraní. Kdo přijede v době vinobraní, uvidí zámek jinak než při běžné návštěvě muzea. Památkově je chráněn jako kulturní památka.
Slavkov u Brna: Kounicové a bitva tří císařů
Zámek Slavkov, německy Austerlitz, patří k nejmohutnějším barokním zámkům na Moravě a je dominantou Slavkova u Brna. Známý je jako rezidence rodu pánů z Kounic. A také díky bitvě tří císařů, tedy bitvě u Slavkova, která se v jeho blízkosti odehrála v roce 1805.
Historie místa začíná ve 13. století, kdy tu existovala komenda řádu německých rytířů. Koncem 16. století na starších základech vyrostl renesanční zámek se čtyřmi křídly, arkádami a hranolovou věží. Podnět k barokní přestavbě dal koncem 17. století Dominik Ondřej Kounic.
Zámek je národní kulturní památkou. Hodí se pro ty, kdo chtějí spojit šlechtické sídlo s vojenskou historií.
Lysice: barokní zámek na místě vodní tvrze
Zámek Lysice stojí ve stejnojmenném městysu. Dnes má barokní podobu, vznikl ale na místě vodní tvrze pánů z Kunštátu.
Kunštátové připojili Lysické panství ke svému před rokem 1320. Roku 1350 ho získal Kuna III. z Kunštátu a Lysic, třetí syn Gerharda z Kunštátu. Nedaleko pak vybudoval hrad Rychvald.
Zámek dnes patří státu, spravuje ho Národní památkový ústav a je zpřístupněný veřejnosti. Chráněn je jako národní kulturní památka. Do plánu ho zařaďte, pokud vás baví sledovat, jak se ze středověké tvrze postupně stalo barokní šlechtické sídlo.
Bučovice: renesanční palác v pevnosti
Zámek Bučovice dominuje centru města Bučovice a je přístupný veřejnosti. Jde o renesanční stavbu z let 1575–1585. Objednal ji Jan Šembera z Boskovic, ve své době jeden z nejbohatších moravských šlechticů.
Stavitelem byl severoitalský mistr Pietro Gabri. Pracoval podle plánů Jacopa Strady, nikoli Pietra Ferrabosca di Lagno, jak se často mylně uvádí. Zámek dostal renesanční arkády a zároveň opevnění. Patří tak k typu palazzo in fortezza, tedy palác v pevnosti.
Je národní kulturní památkou. Po barokních zámcích z tohoto výběru tu uvidíte renesanční stavbu a můžete si oba slohy porovnat.
Rájec nad Svitavou: sídlo pro potěšení
Zámek Rájec nad Svitavou je pozdně barokní zámek ze 2. poloviny 18. století. Patří k typu maison de plaisance, tedy k sídlům stavěným pro příjemný pobyt, ne k obraně. Vznikl přestavbou dřívější tvrze a renesančního sídla. Ve středověku tu stály tři tvrze.
Zámek stojí na vyvýšenině v bezprostřední blízkosti souměstí Rájec-Jestřebí. Nese název původně samostatné obce Rájec nad Svitavou.
Je národní kulturní památkou, patří státu, spravuje ho Národní památkový ústav a je přístupný veřejnosti. Ve srovnání s opevněnými hrady z tohoto výběru ukazuje jinou tvář šlechtického bydlení: zámek pro pohodlí, ne pro obranu.
Na závěr
Hrady a zámky jižní Moravy ukazují, jak se tu měnila role šlechtických sídel. Bítov, Vranov a Špilberk vznikly hlavně kvůli obraně. Pernštejn spojil obranu s pohodlím a Bučovice ji skryly za renesanční arkády. Valtice, Slavkov nebo Rájec nad Svitavou už sloužily reprezentaci a pobytu. Děti nejvíc zaujmou hrady, dospělí tu najdou i zámecké zahrady a kulturní akce.
