Defurovy Lažany: tvrz přestavěná na zámek u Chanovic

Defurovy Lažany ukazují, jak se z gotické tvrze stal venkovský zámek. Budova prošla renesanční, raně barokní i klasicistní úpravou. Každá doba v ní nechala stopu.

Zajímavé jsou i osudy majitelů. V patnáctém století tu seděli Lažanští z Bukové, první z nich je připomínán roku 1483. Později panství patřilo Strachovicům a Martinicům. Hrabata Desfoursové ho drželi až do devatenáctého století. Od roku 1831 patřil zámek rodu Boos-Waldeck, a to až do roku 1918. Ve druhé polovině dvacátého století v něm sídlilo zemědělské učiliště.

Zastavte se tu, pokud rádi čtete z architektury. Přijeďte, když vás baví historie šlechtických rodů západních Čech. Hodí se i jako zastávka na výletě po zámcích a tvrzích v okolí Chanovic. Areál je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.

Uvidíte jednopatrový zámek se čtyřmi křídly. Ta obklopují dvůr s lichoběžníkovým půdorysem. Dovnitř se vjíždí průjezdem s půlkruhově zakončeným, profilovaným portálem. Podobný průjezd vede na druhé straně do zahrady.

Nádvoří lemují přízemní arkády. Arkádová chodba má křížové klenby. Dochovanou podobu dostala budova při barokní přestavbě ve druhé polovině sedmnáctého století. Klasicistní úpravy přišly zhruba v polovině devatenáctého století, jak uvádí historie stavby.

K areálu patří víc než samotný zámek. Obklopuje ho ohradní zeď s hlavní bránou na severní straně a dvěma brankami. U zámeckého parku zeď přechází v terasu a opěrnou zeď. V parku najdete rybník. Stojí tu také hospodářské budovy: sýpka, stodola a chlévy.

Na místě původně stála gotická tvrz. V šestnáctém století ji přestavěli v renesančním slohu. Z té doby ale v textu o stavbě nemáme popsané konkrétní detaily, proto se soustřeďte na barokní dispozici, arkády a klenby.

Zámek stojí ve vsi, ne na samotě. Procházku můžete spojit s pohledem na ohradní zeď, bránu a park. Informace o prohlídkách a otevírací době jsme neměli k dispozici, ověřte si je před cestou.