Zámek Vrchlabí: renesanční sídlo u náměstí

Zámek Vrchlabí patří k nejranějším světským renesančním stavbám v Čechách. Postavil ho Kryštof z Gendorfu, korutanský důlní odborník a královský rada. Stavěl podle sasko-slezského vzoru a hlavní práce proběhly v letech 1546–1548.

Hodí se pro vás, pokud vás zajímají dějiny šlechty a architektury. Příběh zámku spojuje gotickou vodní tvrz, požár z roku 1575, Albrechta z Valdštejna i rod Morzinů. Majitelé se střídali a každý nechal v budově svou stopu.

Zámek je dominantou města a leží u centra. Snadno ho tedy zařadíte do procházky po Vrchlabí. Kolem je zámecký park, kde si odpočinete.

Pozornost si zaslouží renesanční kachlová kamna z roku 1545. Je to jediné, co z původního renesančního vybavení zůstalo. Zámek je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.

Zámek stojí v samém středu Vrchlabí, kousek od náměstí. Obklopuje ho rozlehlý park. Ten je dobrým začátkem prohlídky.

Na místě dnešní budovy stávala gotická vodní tvrz vrchlabských zemanů. Kryštof z Gendorfu koupil panství roku 1533 a vedle tvrze nechal postavit nové renesanční sídlo. Stará tvrz pak sloužila už jen hospodářským účelům.

Původní zámek byl třípatrový, obdélníkový, se čtyřmi osmihrannými nárožními věžemi. Uprostřed neměl dvůr, ale velkou klenutou síň. Kolem vedl dvanáct metrů široký vodní příkop se třemi padacími mosty.

Po požáru v roce 1575 zůstaly horní prostory zničené. Úpravy z let 1605–1614 odstranily škody, zámek rozšířily a daly mu dnešní podobu. Podílel se na nich pravděpodobně Ital Carlo Valmadi.

Další změny přinesli Morzinové. Za Pavla z Morzinu se změnila dispozice zámku a roku 1684 do něj vestavěli kapli. Mnohé pokoje dostaly štukovou výzdobu a štukované klenby.

Z původního vybavení se dochovala jediná věc: kachlová kamna z roku 1545. Jsou vysoká přes 3,5 metru, zdobí je barevné fajánsové kachle s biblickými výjevy a znak lehnického a břežského vévody Bedřicha II. Dnes stojí v zasedací síni.