Hrad Dolní Štěpanice: zřícenina u Benecka

Dolní Štěpanice nejsou vybavený hrad s pokladnou a prohlídkovým okruhem. Zbytky zdí a terénní útvary si prohlédnete sami. Hodí se pro ty, kdo chtějí číst hrad z krajiny.

Dobře se tu vidí půdorys. Poznáte příkopy, půlměsícovité předhradí i dvě výškové úrovně hradního jádra. Hrad založili ve druhé polovině 13. století páni z Valdštejna. První písemná zmínka je z 28. července 1304, kdy král Václav II. potvrdil hrad Janovi z Valdštejna.

Příběh má i dramatický zvrat. Ve druhé polovině 18. století se neúspěšně pokusili odstřelit velkou věž. Její zbylá část se zřítila až v roce 1821.

Ocení ho milovníci zřícenin, zájemci o středověkou architekturu a pěší, kterým nevadí chodit bez značení. Ke zřícenině totiž nevede žádná značená trasa, jen lesní cesta.

Hrad stojí na ostrožně v nadmořské výšce asi 565 metrů. Zbyly z něj fragmenty zdí a terénní pozůstatky opevnění a staveb.

K zřícenině vede lesní cesta z Horních i Dolních Štěpanic. Značená trasa tu není, proto si vezměte mapu v telefonu.

Hrad měl původně tři části. Za prvním příkopem leží půlměsícovité předhradí, na kterém nejsou výraznější stopy zástavby. Před ním byla na severovýchodní straně předsunutá plošina podobná parkánu. Za druhým příkopem začíná hradní jádro.

Ve vyšší střední části stával bergfrit. Po odstřelu z něj zůstal jen terénní útvar. Věž zřejmě chránila palác, z něhož se dochovaly dvě místnosti vysekané ve skále a sklípek.

Níže položená zadní část jádra sloužila hospodářským účelům. Najdete tu studnu a částečně dochovanou hradbu. Dominantou je částečně dochovaná věž v podobě z památkových úprav devadesátých let 20. století. Archeologové v jejím prostoru doložili metalurgickou dílnu z přelomu 14. a 15. století, pravděpodobně na zpracování olova.

Ve věži uvidíte štěrbinovou střílnu širokou 20 centimetrů. Zrekonstruovali ji podle kresby Vojtěcha Brechlera. Celou západní stranu hradu lemoval příkop a před ním val.