Klášter augustiniánů ve Vrchlabí

Na jednom místě tu potkáte barokní architekturu, rod Morzinů a krkonošské sbírky. Areál je kulturní památka. Hlavní budovu bývalého konventu dnes vlastní Krkonošské muzeum.

Příběh kláštera není jen o stavitelích. Kostel i konvent vyhořely v roce 1895. Další požár postihl kostel v roce 1981. V roce 1950 byli augustiniáni vyhnáni a budovy připadly muzeu. Řád klášter získal zpět v roce 1991, vzápětí ho ale prodal Správě KRNAP.

Zajeďte sem, pokud vás zajímají dějiny Krkonoš a barokní umění. Potěší i milovníky varhanní hudby, protože kostel má dvojí varhany. Hodí se také jako zastávka při procházce centrem Vrchlabí, kde je nablízku zámek.

S dětmi počítejte spíš s klidnou prohlídkou. Kostel slouží hlavně jako obřadní a koncertní síň a bohoslužby se v něm konají velmi zřídka.

Uvidíte barokní komplex, který založil hrabě Maxmilián František Felix z Morzinu. Projekt svěřil dvornímu architektovi Matyáši Auerovi. Základní kámen padl 12. ledna 1705. Hrabě o rok později zemřel a stavbu převzal jeho bratr Václav z Morzinu. Řeholníci se do kláštera slavnostně uvedli 28. srpna 1714.

Dominantou je kostel sv. Augustina. Je to trojlodní bazilika s hranolovou věží v západním průčelí. Stavba začala v roce 1712 a vysvěcen byl roku 1725. Ve stejném roce Ignaz a Gottfried Tauchmannové dokončili nástropní fresky. V lodi zobrazují legendu o sv. Augustinovi, v presbytáři Apoteózu církve.

Hlavní oltář z roku 1760 má obraz pražského malíře Františka Dallingera. Sochy vytvořili laičtí bratři Kilián Wagner, Isaiáš Housar a Makarius Drechsler.

Na kůru stojí varhany Opus 666 od bratří Riegerů z Krnova, postavené v roce 1898. V presbytáři najdete dvoumanuálové varhany Amanda Hanische z roku 1872, které tam stojí od roku 2008. Varhaníkem je Radek Hanuš.

V kostele je také rodová hrobka hrabat Morzinů. Leží v ní i hlavní mecenáš stavby Václav z Morzinu. Ve vedlejších budovách sídlí Krkonošské muzeum.