Velká Černá Hať: osada a dvůr u Manětína

Velká Černá Hať není místo s hotovou prohlídkovou trasou. Je to osada s dlouhou historií. Hodí se pro ty, kdo rádi skládají minulost krajiny z drobných stop.

První písemná zmínka pochází z roku 1193. Tehdy byla ves darována plaskému cisterciáckému klášteru. Jméno vzniklo podle hati. Tou se kladla cesta přes močál, kudy vedla stará zemská stezka.

Příběh má další vrstvy. V roce 1577 klášter ves prodal a nový majitel postavil tvrz s poplužním dvorem. Později ves připadla Lažanským a na místě zaniklé tvrze vyrostl velký hospodářský dvůr.

Místo ocení zájemci o místní dějiny a ti, kdo objíždějí okolí Manětína. Hodí se i pěším a cyklistům, které láká východní okraj přírodního parku Horní Střela. Počítejte s tím, že jde o pracující dvůr. Najdete tu velkokapacitní chov prasat a betonárku.

Přijedete do malé osady, která slouží jako hospodářský dvůr. Nečekejte památkový areál. Tvrz, kterou tu roku 1577 po koupi vsi postavil Mikuláš Kozelka ze Hřivic, už zanikla. Na jejím místě stojí velký dvůr. Nechali ho vystavět Lažanští poté, co ves připojili k manětínskému panství.

Dnes tu převládá zemědělství a průmysl. Ve Velké Černé Hati je velkokapacitní chov prasat a betonárka. Berte proto osadu hlavně jako zastávku a výchozí bod pro procházku krajinou.

Okolí je příjemnější. Kolem dvora leží několik menších rybníků na Chrášťovickém potoce a jeho drobných přítocích. Osada stojí na východní hranici přírodního parku Horní Střela. Řeka Střela tu teče kaňonovitým údolím.

Sousedí s Kalcem na severu, s Chrášťovicemi na východě, se Strážištěm na jihu a s Černou Hatí na západě. Můžete tak jednoduše navázat výlet do okolních osad.

Při procházení dvora myslete na starší dobu. Za husitských válek tu bylo několik statků spáleno. Za třicetileté války shořelo ve vsi sedm statků. Ves se z obou událostí vzpamatovávala pomalu.