Zámek Manětín: barokní sídlo Lažanských na Plzeňsku

Manětín je místo pro ty, kdo chtějí vidět, jak se dějiny vrství na jednom místě. Na začátku stála komenda johanitů připomínaná v roce 1187. Pak přišli Švamberkové, Hrobčičtí a nakonec Lažanští z Bukové. Těm Manětín patřil více než 300 let.

Zámek je od roku 2001 národní kulturní památkou. Vlastní ho stát, spravuje ho Národní památkový ústav a je přístupný veřejnosti. Hodí se pro každého, kdo rád chodí po památkách a chce slyšet víc než jen letopočty.

Zajímavý je vztah zámku a města. Barokní přestavba v první polovině 18. století se netýkala jen zámku, ale celého Manětína. Důvodem byl požár z roku 1712. Shořel zámek, kostel svatého Jana Křtitele, škola i polovina města.

Vezměte si čas, pokud vás zajímá šlechtická historie. Příběh majitelů je dlouhý a plný konfiskací, prodejů a válečných zvratů. Aktuální informace k návštěvě najdete na webu zámku.

Uvidíte zámek, který vznikl v místech starší johanitské komendy. Ta pravděpodobně stála v západní části dnešní stavby a u přilehlého dvora. Johanité drželi Manětínsko poté, co jim je roku 1169 věnoval král Vladislav. Jejich vláda skončila v roce 1420.

Pak se majitelé střídali rychle. Do zástavy dostal panství od krále Zikmunda Bohuslav VI. ze Švamberka. Jeho syn Bohuslav VII. ho v roce 1483 vykoupil do dědičného vlastnictví. Švamberkové tu ale nesídlili a hrad za ně spravovali purkrabí.

V roce 1560 koupil Manětín Jeroným Hrobčický z Hrobčic. Jeho syn Jeroným mladší byl schopný hospodář. Koncem šestnáctého století proto mohl přestavět tvrz na renesanční zámek. K němu patřil také pivovar a poplužní dvůr.

Za třicetileté války panství utrpělo průchody vojsk. Od roku 1639 ho drželi Lažanští z Bukové. Po požáru v roce 1712 zámek i město znovu vystavěli v baroku. Hlavní iniciátorkou byla Marie Gabriela, manželka Václava Josefa Lažanského. Dnešní podobu místa tedy určuje právě tato přestavba.