Zřícenina hradu Sychrov v Rabštejně nad Střelou

Sychrov je malá zřícenina s velkou otázkou. Historici se dodnes nedohodli, čím vlastně byl. Jedni v něm vidí samostatný hrad zmiňovaný v písemných pramenech. Druzí ho pokládají za předsunutou baštu městského opevnění Rabštejna.

Spor se opírá i o dřevo. Dendrochronologické datování stropního trámu z přízemí věže ukázalo dobu po roce 1504. Hrad se přitom poprvé připomíná už roku 1439.

Zajeďte sem, když vás zajímá středověká fortifikace a rádi si skládáte příběh z mála zbytků. Hodí se pro milovníky hradů, kteří nehledají komentované prohlídky, ale terén, kámen a vlastní úsudek.

Navštívit ho můžete spolu se sousedním rabštejnským hradem. Oba odděluje jen přírodní úžlabina se silnicí ze Žihle do Stvolen. Obě místa tak projdete při jedné procházce městečkem.

Najdete tu zříceninu v nadmořské výšce okolo 480 metrů, na západním okraji historického městečka. Od rabštejnského hradu vás dělí úžlabina, kterou vede silnice.

Dominantou je okrouhlý bergfrit. Dochoval se do výšky prvního patra, tedy asi osm metrů. Věž má průměr asi sedm metrů a zdi jsou silné 2,7 metru. Vchod býval v prvním patře. Portálek má dnes místo vytrhaného ostění vyzdívku z lomového kamene. Z jižní strany věže vybíhá krátký kus obvodové hradby.

Ostatní části hradu se čtou hůř. Areál měl přibližně obdélníkový půdorys o rozměrech 60 × 40 metrů. Na západě ležela trojúhelníkovitá plošina, kterou badatelé považují za předsunuté opevnění. Za ní následoval široký příkop a pak hradní jádro. U jeho severní strany stával palác. Dochoval se z něj sklípek vysekaný ve skále. Obvodové hradby poznáte už jen v terénních náznacích.

Z dějin si odneste několik jmen. Hrad nejspíš založil za Karla IV. rabštejnský purkrabí Jindřich z Rabštejna. Jeho potomci ho vlastnili do roku 1508. Pak ho krátce držel Kryštof z Gutštejna a roku 1509 ho král Vladislav Jagellonský zkonfiskoval a připojil k Rabštejnu. Šlikové, kteří Rabštejn získali roku 1518, nechali Sychrov svému osudu. Jako hrad se naposledy zmiňuje roku 1523.