Zámek Újezd u Horšic: renesance a barokní kaple

Újezd je zastávka pro ty, kdo rádi sledují, jak se stavba proměňovala. Renesanční jádro vzniklo na místě starší tvrze. Barokní úpravy z první poloviny osmnáctého století přidaly kapli svaté Anny.

Kaple je hlavní důvod, proč se tu zastavit. Fresky s výjevy ze života svaté Anny a Panny Marie vytvořil František Julius Lux. Rokokové jsou kazatelna, zpovědnice i lavice.

Místo ocení zájemci o historii šlechtických sídel. Příběh zámku sahá k tvrzi poprvé připomínané roku 1513. Patří k němu i Jan Boreň Říčanský, zakladatel dochovaného zámku. Podnikl a popsal jedenáct cest po evropských zemích.

Chráněn je celý areál jako kulturní památka. Patří k němu pozůstatek parku s ohradní zdí, dvojice chlévů, stodola a sýpka. Újezd se hodí do výletu po zámcích a hradech v okolí Horšic.

Uvidíte jednopatrový renesanční zámek se dvěma křídly. Postavil ho Jan Boreň Říčanský na konci šestnáctého století. Starší dřevěnou tvrz nechal zbořit. V některých přízemních místnostech se dochovala klenba zdobená maltovým žebrováním.

Barokní přestavbu zadal hrabě Václav z Klenového. Dominantou zámku se po ní stala budova kaple svaté Anny. Má obdélný půdorys a polygonální závěr. K němu je v ose připojena pětiboká sakristie.

Uvnitř kaple je loď zaklenutá třemi poli valené klenby s lunetami. V sakristii najdete klášterní klenbu. Fresky z druhé třetiny osmnáctého století namaloval František Julius Lux. Zobrazují motivy ze života svaté Anny a Panny Marie. Jeho dílem je také iluzivní architektura oltáře.

Před hlavním oltářem stojí rokoková mensa s predelou. Na bočních iluzivních oltářích jsou novodobé obrazy svaté Anežky a svatého Šebestiána v původních rokokových rámech. Rokoková je i kazatelna, zpovědnice a lavice.

Kolem zámku zůstal pozůstatek parku s ohradní zdí. Stojí tu také dvojice chlévů, stodola a sýpka. V druhé polovině dvacátého století budovu využívalo jednotné zemědělské družstvo.