Lázně Letiny – lázeňský areál a kaple svatého Vintíře

Tady se potkává lázeňství s dějinami šlechtického sídla. Na místě stál zámek ze 17. století. Později ho přestavěli na lázeňský dům a lázně tu zůstaly.

Příběh místa je pestrý. Letiny držel rod Pikartů z Grünthálu, pak Morzinové a v letech 1794–1945 Schönbornové. Po válce tu fungoval doléčovací ústav plzeňské Škodovky.

Zámek už nestojí. I tak sem má smysl zajet, pokud vás zajímá, jak se panská sídla měnila na lázeňské provozy. Hodí se pro milovníky regionální historie i pro ty, kdo rádi hledají stopy zmizelých staveb.

Ve stejné osadě stojí kaple svatého Vintíře. Vznikla nad studánkou s léčivou vodou, takže spojuje lázeňskou tradici s drobnou sakrální architekturou. Výlet můžete spojit s okolními zámky a hrady, které leží do sedmi kilometrů.

Čeká vás areál lázeňských budov v osadě Letiny. Starý zámek tu hledejte jen v příbězích. Jeho hlavní budova byla jednopatrová, obdélníkového půdorysu, se středním rizalitem. Ten zakončoval tympanon s erbem Schönbornů. Od roku 1901 se jí říkalo Staré lázně.

Zámek nechal kolem roku 1700 postavit rytíř Břeněk, případně rytíř Rudolf Pikart z Grünthálu. Letiny přitom patřily rodu už od poloviny 17. století. V roce 1766 nechali Morzinové budovu přestavět na lázeňský dům. Panství tehdy spadalo pod Dolní Lukavici. Od roku 1794 do roku 1945 sídlo vlastnili Schönbornové.

Po druhé světové válce sloužila budova jako doléčovací ústav plzeňské Škodovky. Pak v ní fungovala jídelna lázeňského domu Labe. Při úpravách lázeňského komplexu ji nakonec zbořili.

Zachovala se kaple svatého Vintíře. První stála od roku 1770 poblíž zámku nad studánkou s léčivou vodou. Dnešní kaple pochází z roku 1856 a v roce 1896 ji rozšířili.