Zřícenina hradu Skála u Příchovic

Skála má co vyprávět. Sídlili tu Švihovští z Rýzmberka. Při obléhání v roce 1399 se v Čechách poprvé doložila palná zbraň, takzvaná „veliká puška“.

Hrad je zajímavý i stavebně. V českém prostředí je neobvyklou ukázkou takzvaného dvojhradu, tedy hradu se dvěma na sobě nezávislými jádry. Historici ale nejsou zajedno. Podle jedné hypotézy rozdělení vynutil stísněný prostor horního hradu.

Zajeďte sem, pokud vás zajímají středověké dějiny a zříceniny. Hodí se pro rodiny s dětmi, které baví rytíři a obléhání. Hodí se i těm, kdo chtějí výlet po Přešticku doplnit o místo s příběhem.

Nejde o velkou turistickou atrakci. Je to klidnější zastávka v západních Čechách, kterou snadno spojíte s návštěvou okolních zámků.

Uvidíte pozůstatky hradu, který po husitských válkách ztratil význam panského sídla. Ještě nějakou dobu ho udržovali, ale v první polovině šestnáctého století ho definitivně opustili. Postupně se změnil ve zříceninu.

Všimněte si členění areálu. Hrad měl dvě na sobě nezávislá jádra. Charakter zdiva je v obou částech shodný, což podle popisu vylučuje, že vznikly v různých stavebních fázích. Horní hrad zabíral stísněný prostor a to mohlo dělení vynutit.

Při procházce si připomeňte, co se tu odehrálo. První písemná zmínka o hradu je z roku 1318. Držel ho tehdy Vilém z Rýzmberka, zakladatel rodu Švihovských z Rýzmberka. Není jasné, jestli hrad sám založil, nebo ho koupil.

Na přelomu čtrnáctého a patnáctého století tu sídlili páni, kteří z hradu vysílali bojové a lapkovské družiny. Postavili se na stranu Zikmunda Lucemburského proti králi Václavovi IV. Královské vojsko proto hrad dobývalo opakovaně. Obléhání z roku 1399 přineslo první doložené použití palné zbraně v Čechách. V roce 1413 se posádka vedená purkrabím Přibíkem z Tukleb bránila od června do října.

Z roku 1413 pochází také zmínka o kaplanovi Mikulášovi, která dokládá existenci hradní kaple.