Zámek Tupadly u Čáslavi: renesance, barok a sgrafita

Tupadly jsou zastávka pro ty, kdo rádi čtou stavby jako knihu. Na jednom zámku se potkává renesance, pozdní renesance a barok. Nejstarší část začal roku 1530 budovat Bernard Žehušický z Nestajova. Další křídla přibyla později a úpravy kolem roku 1739 sjednotily budovu barokními průčelími.

Historie zámku kopíruje české dějiny. Po bitvě na Bílé hoře se panství dostalo do rukou císařského generála Arnošta de Suy. Později patřilo Auerspergům, kteří zámek vlastnili až do roku 1924. Po roce 1948 byl zestátněn.

Počítejte s omezením. Zámek je v soukromém vlastnictví a veřejnosti není přístupný. Sídlí v něm společnost Agro Breit CZ. Hodí se proto spíš jako krátké zastavení při výletě za zámky v okolí Čáslavi. Ocení ho milovníci architektury i lidé, které zajímají sgrafita na průčelích a proměny panských sídel.

Zámek stojí uprostřed obce. Dovnitř nevstoupíte, protože je v soukromých rukou a sídlí v něm společnost Agro Breit CZ. Prohlédnete si ho tedy zvenku.

Nejstarší je východní křídlo. Vzniklo po roce 1530 na místě tvrze, která se připomíná už v první polovině 14. století. Původně šlo o jednokřídlou budovu s hranolovitou obytnou věží.

Roku 1633 nechal Arnošt de Suy přistavět jižní průčelní křídlo se střední věží. Přestavba trvala čtyři roky. Průčelí dvojtraktu dostalo sgrafitovou rustiku a sgrafita najdete i na dalších fasádách.

Po požáru roku 1676 přibylo západní křídlo. Zámek tak získal tři křídla. Jeho průčelí je raně barokně členěné v červené a bílé barvě. Od zahrady budovu odděluje zeď se slepou arkádou.

Kolem roku 1739 nechala Kateřina Auerspergová zámek sjednotit barokními průčelími. Po požáru roku 1865 následovaly novobarokní úpravy, které se držely starších forem. Tehdy vznikla i zámecká kaple a zahrada s lodžií. Ani jedno už neexistuje.

Od druhé poloviny 18. století zámek ztratil na významu a sloužila v něm hospodářská správa. Po roce 1924 ho získal hostačovský cukrovar a později poslanec Jaroslav Hálek.