Zámek Kluky u Kutné Hory

Kluky ukazují, jak se jedno sídlo proměňovalo po staletí. Začínalo jako gotická tvrz, na počátku osmnáctého století z ní vznikl barokní zámek. Dnešní vzhled ale vychází z novorenesančních úprav z konce devatenáctého století. Zdivo původní tvrze je přitom pořád součástí obvodové zdi.

Zámek stojí ve vsi mezi Kutnou Horou a Čáslaví. Hodí se pro ty, kdo rádi objíždějí menší památky stranou hlavních tras. Ocení ho zájemci o architekturu i o místní dějiny. Majitelé se tu střídali od kutnohorských měšťanů přes Trčky z Lípy a Obytecké z Obytec až po rodinu Dačických z Heslova.

Chráněný je celý areál. Patří k němu zbytky ohradní zdi a přilehlý park. V okolí leží další zámky, hrad i muzea, takže Kluky snadno zapadnou do jednodenního výletu po krajině mezi Kutnou Horou a Čáslaví.

Uvidíte dvoupatrovou budovu s přibližně čtvercovým půdorysem a nízkou valbovou střechou. Na straně do nádvoří je portál. Nad ním je balkon, který nesou pilíře. Fasáda nese rukopis novorenesance, do které budovu v roce 1856 nechala přestavět Emílie Boleslavská z Rittersteinu.

Pod novějšími úpravami se skrývá starší jádro. Zdivo gotické tvrze se dochovalo v části obvodové zdi do výše prvního patra. V několika místnostech uvnitř zůstaly klenuté stropy a bohatá štuková výzdoba.

Okolo zámku si všimněte terénu. Kromě západní strany jsou tu znát reliéfní pozůstatky příkopu. Když Obytečtí z Obytec přestavěli tvrz na barokní zámek, opevnění zrušili a na místě zasypaných příkopů založili zahradu. K areálu patří i zbytky ohradní zdi a park.

Příběh místa je pestrý. První písemná zmínka o tvrzi je z roku 1538. V roce 1624 získal panství Jan Rudolf Trčka z Lípy. Po roce 1945 už zámek rodině Dačických z Heslova nepatřil. Ve druhé polovině dvacátého století v budově sídlil místní národní výbor, část sloužila jako jídelna státního statku a zbytek jako byty.