Zámek Hraběšín u Čáslavi

Hraběšín je zámek, na kterém se dobře vidí, jak se jedno sídlo měnilo podle toho, komu sloužilo. Vesnice existovala už ve čtrnáctém století. Samostatným statkem se stala roku 1622, kdy ji získal Adam Studenecký z Pašiněvsi a postavil tu pozdně renesanční zámek.

Pak přišly další role. Od roku 1658 patřil sedleckému klášteru, který ho využíval jako letní sídlo členů konventu. Po zrušení kláštera v roce 1783 ho spravoval náboženský fond. V roce 1819 ho koupil kníže Karel Filip ze Schwarzenbergu a zámek sloužil jako lovecké sídlo. Rodině patřil až do roku 1945.

Zastavte se tu, pokud rádi objíždíte menší zámky a chcete vidět, jak barokní a pozdější úpravy překryly renesanční základ. Hodí se i těm, koho zajímají dějiny panství, klášterů a šlechtických rodů. Je to klidnější zastávka v okolí Čáslavi. Dá se spojit s dalšími zámky a hrady v okolí, třeba s Třebonínem.

Uvidíte areál vesnického zámku s hospodářským dvorem. Hlavní brána vede z návsi od severu. Boční brána je na jižní straně. Na bráně od návsi je schwarzenberský erb.

Původní renesanční budova byla jednopatrová, skoro čtvercová, s mansardovou střechou. Barokní přestavba upravila hlavně fasády. Přibyl také vstupní portál se sochou svatého Jana Nepomuckého. Za Bedřicha ze Schwarzenbergu se fasády i zahrada upravovaly znovu. Mansardovou střechu nahradila nízká valbová a na východní straně přibyla kaple.

Interiéry se ve dvacátém století výrazně změnily. Výjimkou je kaple svatého Floriána. V přízemí jsou klenuté stropy, místnosti v patře mají stropy ploché. V druhé polovině dvacátého století tu sídlila správa polesí a bydleli tu zaměstnanci Středočeských státních lesů.

K jižní straně zámku přiléhá hospodářské křídlo. Ve dvoře jsou další památkově chráněné stavby: kolna, stodola, sušárna a ohradní zeď. Díky nim vnímáte zámek jako součást fungujícího hospodářského celku, ne jako osamocenou budovu.