Zámek Tulešice na jižní Moravě

Tulešice jsou příběh jednoho úředníka a jeho velkého stavebního plánu. Jan Josef Záblatský dělal kariéru u zemských desek a nakonec se stal nejvyšším zemským písařem. Zámek budoval v letech 1743–1755 po tom, co pruský vpád v roce 1742 těžce poškodil starší rezidenci.

Místo zaujme hlavně historiky, milovníky baroka a každého, kdo rád čte stopy v krajině. Zámek tu nestojí sám. Patří k němu hospodářský dvůr, park a stromové aleje, které areál spojovaly s kaplí svatého Floriána a s návrším Beránek.

Mějte na paměti jedno: zámek je dnes bez využití a veřejnosti nepřístupný. Nepočítejte tedy s prohlídkou. Hodí se jako zastávka při objíždění okolních hradů a zámků. Je to kulturní památka a o její historii se dá povídat dlouho.

Prohlídková trasa tu není. Zámek je zavřený a jeho areál veřejnosti nepřístupný. Zajímavé je proto vědět, co tu stojí a co tu bylo.

Hlavní budova je dvoupodlažní a má obdélný půdorys. Součástí zámku byla kaple Nejsvětější Trojice. Právě v ní se Jan Josef Záblatský v roce 1751 oženil s Marií Annou Hausperskou z Fanálu. Manželství zůstalo bezdětné.

Kolem zámku vyrostly budovy pro zaměstnance a hospodářské zázemí včetně pivovaru. Stavba stála 40 000 zlatých. Autor není jistý. Podle popisu šlo pravděpodobně o stavitele z brněnského prostředí, který znal tvorbu Františka Antonína Grimma.

Zámek obklopoval zdí ohrazený francouzský park, později upravený na přírodně krajinářský. Stály v něm dovezené sochy s náměty z antické mytologie. V zahradě rostly ovocné stromy dovezené ze Štýrska.

U hospodářského dvora vznikla roku 1769 textilní manufaktura na vlněné zboží. V roce 1771 měla 23 tkalcovských stavů. Kolem roku 1789 ji zrušili pro nerentabilitu.

Po roce 1948 zámek sloužil jako léčebna a pak až do 90. let jako domov důchodců. Po roce 1989 se vrátil původním majitelům.