Rabštejn – zřícenina hradu u Dukovan

Rabštejn nenabízí vyzdobené sály ani zrekonstruované věže. Nabízí čitelný půdorys středověkého hradu a příběh, který zní skoro jako dobrodružný román.

Hrad založili v první polovině 14. století páni z Janovic. Později se z něj stalo útočiště loupeživých tlup. Hynek Jevišovský z Kunštátu, zvaný Suchý Čert, odsud podnikal loupeživé výpravy až do své smrti v roce 1408. Vojsko moravských stavů hrad v roce 1446 dobylo a pobořilo.

Hodí se vám, když vás zajímá, jak vypadalo opevnění před staletími. Uvidíte šíjový příkop, plošiny po předhradích i předsunuté opevnění z 15. století. Zkusí to i rodiny se staršími dětmi, které rády hledají v terénu, kde stál palác.

Počítejte s tím, že na místě poznáte hlavně terénní náznaky a drobné zbytky zdiva. Pomůže, když si před cestou přečtete dějiny hradu. Z Rabštejna se pak snadno vypravíte dál, třeba na rozhlednu Babylon nebo k zámku v Dukovanech.

Z hradu se dochovaly jen zbytky zdiva a výrazné terénní tvary. Jádro mělo obdélný půdorys o rozměrech 40 × 24 metrů a patrně ho tvořily dva paláce. Zadní dvoudílný palác dnes poznáte hlavně podle náznaků v terénu a drobných zbytků zdí. Druhý palác pravděpodobně stál na skalním útvaru v čele jádra.

Oba paláce spojovala hradba silná dva metry. Krátký úsek se dochoval na jižní straně. Jádro ze tří stran obklopoval parkán. Na severu a západě za ním leží plošiny, které kdysi lemovala hradba a sloužily jako předhradí. Brána do severního předhradí bývala pod čelním palácem.

Podél bbočních stran hradu vedly příkopy. Šíjový příkop na východě je široký devatenáct metrů. Dobře ukazuje, jak velkou překážku hrad chránící terén představoval.

Východně od hradu stojí ještě předsunuté opevnění z první třetiny 15. století. Tvoří ho vnější šíjový příkop a za ním plošina. Navazují na ni dva mělké příkopy s valy. Chránily nejspíš věžovitou stavbu se zaoblenou východní stranou, postavenou na okraji vnitřního šíjového příkopu.

V roce 2017 tu archeologové sebrali na povrchu 42 kusů keramiky z pokročilé části 14. století. Je to stopa po životě na hradě dávno před jeho zkázou.