Zámek Třebešice: renesanční zámek s vodním příkopem

Třebešice nejsou jen zámek. Je to celý areál: budova s vodním příkopem, rozlehlé zahrady, jezírka, venkovská stavení z různých dob a domácí farma.

Zaujme vás, jak se tu potkává stará architektura se současným uměním. Umělecké artefakty současných autorů jsou v zahradě, v hospodářských budovách i v interiéru.

Zámek vznikl z gotické tvrze. Dnešní podobu mu kolem roku 1550 dala renesance a v roce 1718 přibyla barokní střecha. Zajímavé jsou i hospodářské stavby. Je tu kamenná sýpka z 18. století se čtyřmi dřevěnými podlažími a velká stodola o rozměrech 80 × 15 metrů. Považuje se za jednu z největších a nejkrásnějších v Čechách.

Místo ocení:

• milovníci architektury a historie venkovských sídel,
• zájemci o současné umění v neobvyklém prostředí,
• rodiny, které rády chodí po zahradách a kolem vody,
• ti, kdo jedou po zámcích mezi Kutnou Horou a Čáslaví.

Zámek leží v severovýchodní části obce. Dovnitř vás zavede most přes obnovený vodní příkop. Vede do střední části budovy.

Uvidíte jednopatrovou stavbu o třech křídlech s mansardovou střechou. Kolem čtvercového nádvoří běží arkády na kamenných sloupech. Na vnější straně jsou dvě malé rohové věže. Na fasádách se zachovaly sgrafitové dekorace a na několika místech pískovcová ostění oken a dveří. Podle popisu tu pravděpodobně pracovali italští kameníci a štukatéři. Čtvrté, západní křídlo se nedochovalo. Na nádvoří stojí kamenná socha Panny Marie. V přízemí zůstaly zbytky renesančních kleneb.

Barokní přestavba z roku 1718 přidala střechu a plastické členění fasád se štíty nad okny a nad hlavním vstupem.

Za budovou se rozkládají zahrady s několika jezírky různé velikosti. Projdete kolem venkovských stavení z různých období a domácí farmy. Po cestě narazíte na díla současných umělců.

Z hospodářských staveb vynikají kamenná sýpka a velká stodola. Z poloviny 19. století pochází také staré stáje s nízkými cihlovými sklepy. Dnes jsou částečně pobořené.

Statek patřil od 12. století cisterciáckému opatství v nedalekém Sedleckém klášteře. První písemná zmínka o tvrzi je z roku 1309. Později tu hospodařili Materna z Květnic, Věžníkové a od roku 1764 Chotkové. Ti na zámku nikdy nebydleli.