Zámek Nové Dvory u Kutné Hory: barokní sídlo Věžníků

Zámek Nové Dvory ukazuje, jak se může změnit osud šlechtického sídla. Renesanční zámek Žerotínů zničila třicetiletá válka. Dnešní podobu mu dali v 17. století Věžníkové. Pak se z něj stalo významné společenské centrum a v 18. století ho navštívili tři panovníci z rodu Habsburků.

Zajeďte sem, pokud vás zajímá barokní architektura a místní dějiny. Nejhodnotnější část celého komplexu tvoří arkádová chodba a barokní schodiště před východním křídlem. Zámek je zapsaný mezi kulturními památkami.

Hodí se také tomu, kdo projíždí kolem Kutné Hory a chce spojit víc zastavení. Kačina, která vyrostla na stejném panství, je odsud 2,1 km. Sedlecký klášter, jehož řeholníci dříve vlastnili zdejší pozemky, je vzdálený 2,6 km.

Mějte na paměti, že v budově sídlí základní škola. Berte ji proto především jako památku k prohlédnutí a k zasazení do širší historie kraje.

Uvidíte raně barokní zámek se dvěma nádvořími. Vznikl v letech 1677–1686 přestavbou za Bernarda Františka Věžníka z Věžník. Do západního křídla se dostala část starší stavby, kterou tu nechali postavit Žerotínové.

Nejcennější je spojení zámku s kostelem sv. Martina z roku 1696. Propojuje je arkádová chodba. Spolu s barokním schodištěm před východním křídlem patří dodnes k nejhodnotnějším prvkům areálu.

Příběh místa sahá hluboko před zámek. Pozemky koupil v roce 1278 sedlecký klášter a zřídil tu hospodářský dvůr zvaný Nový. První písemná zmínka o něm je z roku 1370. Za husitských válek dvůr vyhořel. Později ho získali Žerotínové, kteří tu postavili renesanční zámek. V roce 1639 ho vypálili Švédové a zůstaly jen obvodové zdi.

Věžník vymohl pro Nové Dvory status městečka v roce 1701. V roce 1702 sem zavítal arcivévoda Josef, pozdější císař Josef I., na hon na jeleny. Když Chotkové postavili Kačinu, zámek přestal být šlechtickým sídlem. Od 19. století v něm sídlila správa velkostatku a bydleli zaměstnanci. V roce 1945 přešel do rukou státu a od té doby slouží jako základní škola.